„Při přípravě architektonického návrhu jsme intenzívně spolupracovali se samotnými divadelníky, aby finální podoba divadla nezaujala jenom při pohledu zvenku, ale aby v ní co nejefektivněji probíhal samotný provoz a přípravy na jednotlivé inscenace,“ říká autor architektonického konceptu Vladimír Kružík ze společnosti Helika. Firma nebyla první, kdo na kulturním stánku v Plzni pracoval. Původní ideu přinesla portugalská společnost Contemporanea. Její návrh byl však příliš finančně nákladný, proto jej přepracovala česká společnost.
Fasáda plzeňského divadla je navržena tak, že mění svůj charakter a sama se stává scénografickým objektem, jakousi plastickou reinterpretací dekorativní divadelní opony. Odděluje tak reálný život od toho magického světa uvnitř v budově. Bílá dekorativní stěna této pomyslné opony se v mírném úhlu naklání nad příchozího a tímto gestem ho vyzývá ke vstupu do vnitřních prostor divadla. Nepřehlédnutelnou součástí fasády je organický dekor nepravidelně rozmístěných otvorů,“ dodává Vladimír Kružík.
Nicméně je dlužno dodat, že divadlo stojí nepříliš šťastně zvolené lokalitě. Budova se staví totiž v rušné křižovatce nedaleko autobusového nádraží. Navíc hned naproti nastaví kulturnímu objektu obludný objekt nákupního centra Plaza s rozsáhlým nadzemním parkovištěm. Radní přitom slibují, že proměny se dočká i bezprostřední okolí.
Součástí objektu bude i restaurace a kavárna. Venku u budovy bude stát socha, o jejíž podobě zatím není nic známo. Divadlo nahradí nevyhovující prostory Komorního divadla. Budova zatím nemá oficiální název. Po dlouhých diskuzích je však zatím jasné, že neponese jméno Václava Havla.
Společnost Helika stála v tuzemsku například za rekonstrukcemi budov České národní banky v Praze v ulici Na Příkopě. V hlavním městě rovněž měla na starosti výstavbu Národní technické knihovny či projekt obchodního centra Chodov. Mezi zahraničními projekty lze mimo jiné vyzdvihnout nemocnici pro africké město Libreville v Gabonu či moderní katedrálu v téže zemi.
www.designmag.cz
