S tvorbou Kristýny Tůmové jsem se ale setkala mnohem dříve a úplně jinde. A sice v malebném Doubravníku na Vysočině u kamarádky Veroniky. Po nějakém čase se pak ke mě dostaly fotky Kristýniných sošek z výpalu technikou raku, čímž jsem se do jejích soch zamilovala tak, že jsem si vzala na ni kontakt a rozjela se při nejbližší příležitosti do jejího ateliéru. A bohužel, jak už to bývá, u jedné sošky nezůstalo. Protože jak si jednou pořídíte obraz nebo sochu od Chucky, stanete se pro Vás její dílo krásnou závislostí, a z každé návštěvy nebo shledání, si další kousek prostě zase odnesete, přece ji tam nenecháte! A těšit Vás pak bude každý den, budete si ji chodit osahávat, kochat se, radovat. A nebo ji podarujete, a uděláte tak radost někomu dalšímu, což je hned dvojitá radost.
A kdo je vlastně Kristýna Tůmová, alias Chucky?
Výtvarný rukopis Kristýny Tůmové je nezaměnitelný. V její bizardně poetické tvorbě se prolíná barevný svět fantazie. Nejčastěji maluje zvířata, která v jejím podání působí atypicky a jak z jiného světa. Její obrazy se vyznačují především dekorem a barevností. Narodila se a žije v Brně. Vystudovala produktový design na SŠUŘ, vizuální tvorbu a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě MU a grafický design na Fakultě výtvarných umění VUT. Převážně se věnuje malbě, keramice, velkoplošným malbám v interiéru i exteriéru, počítačové grafice ale i všemu ostatnímu, co je pro ni tvůrčí výzvou.
Dominantou Kristýniných malem jsou výrazné barvy a portréty. Kdo je znalý výtvarného prostředí, může postřehnout stopy jejího učitele, Václava Houfa, známého ilustrátora dětských knížek.
Svým zvířatům na obrazech často propůjčuje vlastnosti a nálady nás, lidí. Setkáte se tak s myškou Ješitou, Zasněnou fenkou, Intelektuálkou nebo Šlechtičnou z rodu Růženínů. Objevíte také divutvorné krajiny, do kterých se můžete kdykoli zanořit a zasnít, možná tak trochu jako Alenka v říši divů.
Její tvorba se ale promítá do užitého designu. Na její návrhy můžete narazit třeba i v Globusu na krabičkách Bio kmínu, vytváří krásné šperkynebo užitou keramiku.
V rozhovoru s Kristýnou, který vedla před nedávnem pro keramický časopis Golem, se ale zaměříme na její prostorovu tvorbu, tedy sochy, které často vypaluje starodávnou technikou raku a je až do posledního okamžiku procestu tvorby napínavé, jak bude socha vypadat:
Kristy, jak si se dostala k hlíně a kdo tě nejvíce naučil?
K hlíně jsem se dostala už v dětství. Jako malé děti jsme jezdili na chatu do přírody, kde nebyla žádná civilizace, žádná elektřina, jen lesy a rybníky. Bylo to krásné dětství, žili jsme tam v podstatě v souznění s přírodou. V potůčku u chaty jsme si brali hlínu a z ní modelovali. Večer jsme sedávali u ohně a keramiku rovnou vypalovali v popelu. Později jsem se ke keramice dostala na vysoké škole. A teď je už mým koníčkem skoro každý den. Chodím každý týden, už několik let do keramického kroužku pro dospělé do SVČ Lužánky. Je to velký relax. Nejenže mě baví tvořit z hlíny, ale chodím tam také především za kolektivem, který je tam úžasný. Občas se tam hodně zasmějeme, a probereme kdejaká tabu. Takže už jsme tam dobrá parta lidí, co je hlína baví.
Na otázku, kdo mě nejvíce naučil, by Vám asi s trpkým úsměvem na tváři odpověděla právě naše skvělá vedoucí tohoto kroužku a zároveň kamarádka Bětka Netopilová. Snaží se mě naučit už několik let technologické postupy a vlastně zaběhlý a vyzkoušený princip práce s hlínou, ale já si bohužel jedu podle vlastních pravidel. Ne, že bych byla schválně rebel a potížista, ale přijde mně, že mě naviguje spíše hlína, co mám s ní dělat, jak s ní pracovat. Pravdou je, že si někdy volím lehčí postupy schválně, ale většinou je práce s hlínou pro mě intuitivní, takže technologické postupy někdy vůbec nerespektuji.
Co všechno v tvé dílně vzniká?
Především ručně modelované sošky lidí, busty nebo hodně modeluji i zvířata. Zvířata jako samostatné objekty nebo používám zvířecí motivy na užitné keramice, například miska má tvar zvířete. Nebo vyrábím keramické ručně kreslené brože. V budoucnu se chci zaměřit na větší sochy do zahrad. V mém ateliéru se ale nevěnuji jen keramické tvorbě, ale i malbě, kresbě a počítačové grafice.
Jaké materiály a techniky používáš?
Především modeluji ze šamotové hlíny. Poslední dobou používám hodně engoby, kterými si koloruji a stínuji. Před časem jsem se učila i točit, ale točení není pro mě moc tvůrčí jako modelování.
Jaká část práce je pro tebe nejzábavnější?
Nejzábavnější je samozřejmě pro mě samotný proces. Práce s hlínou je naprostý relax. Hlína a práce s ní má na mě velmi pozitivní vliv. A jako pro každého keramika je pro mě také zábavné otevření pece po výpalu. Ten moment překvapení je pak za odměnu, někdy ale bohužel i za trest.
Jak by si nejraději strávila ideální volný den?
Jejda, při této otázce jsem se na dlouho zamyslela, co je z toho všeho to nej. Nemám představy o štěstí, že se válím někde na pláži u moře, nebo jedu na luxusní dovolenou, ale moje představy jsou naštěstí skromnější a hlavně pro mě reálné a dostupné. Asi nemám pokaždé stejnou představu o ideálním dnu. Jednou mám náladu jen ležet v posteli a koukat na staré filmy pro pamětníky s čokoládou v puse. Jindy je mi zase moc dobře, když je venku krásně a jdeme se projít s rodinou a psy do přírody. Jindy bych zase ráda strávila den jízdou na snowboardu na horách, nebo šla s kamarády posedět na pivo, jít na koncert a nebo, což většinou dělám, tak ideální den je svobodně tvořit. A to dělám a jsem za to vděčná, že mohu.
Kde mohou zájemci na Tvoji keramiku narazit?
Docela často a ráda objíždím různé designové markety, nejen v Brně třeba na Mintu, ale i ve Zlíně na Zlín Design Marketu, Bechyni, Berouně, již několikrát jsem vystavovala v mé oblíbené jazzové kavárně v Brně na Zelňáku Podobrazy. Některé nové kousky občas vystavím i na Fler nebo Instagram, pár vybraných kousků si můžete kopit i na iUmeni.cz.
Ať se tedy Kristy Tvojí práci daří, dostatek inspirace a tvůrčích nápadů a budu se těšit na tvou další tvorbu, hlavně na ty zahradní sochy:-)
...a ještě něco navíc o raku keramice
Vznik raku keramiky se datuje do 16. století do Japonska, kde velice šikovný pan Sen No Rikju hledá speciálních nádoby pro pití čaje dle nových principů. Chce, aby se v obřadu pití čaje rozvíjela harmonie, úcta, čistota a klid a proto potřebuje i takové čajové misky, které toto vyzařují. A tak vzniká nová metoda výroby a pálení keramiky, při které se do misky zapracují všechny čtyři živly, které musí být v procesu výroby v dokonalé harmonii, jinak miska nevydrží a praskne.
Hlavní rozdíl mezi normální a raku keramikou je v tom, že raku keramika se vyndavá rozžhavená přímo z pece ven a chladí se buď na vzduchu nebo ve vodě a nebo v redukčním materiálu a nebo kombinací. Do dnešní doby se vyvinulo mnoho směrů a odnoží výroby Raku keramiky.
