KOMENSKÝ A OBRAZ

Umění a design - obrázek

350 let letos uplyne od smrti Jana Amose Komenského (1592–1670). V jeho rozsáhlém pedagogickém, teologickém a filozofickém díle nacházíme také momenty dotýkající se umění a zobrazování vůbec.

Na Komenského vztah k obrazu coby didaktické pomůcce i jeho poměr k praxi Jednoty bratrské se u příležitosti jubilea zaměřil Michal Šroněk. Celý článek je publikován v časopise Art Antiques září 2020

foto k článkuV prostředí Jednoty bratrské vznikla v období od konce 15. do třicátých let 16. a pak znovu počátkem 17. století řada textů, které se velmi negativně stavěly proti používání obrazů v náboženské praxi. Hlavním argumentem bratří byly poukazy na biblický zákaz obrazy vytvářet a klanět se jim. Porušováním tohoto imperativu se člověk podle názoru bratrských teologů dopouští modloslužby, která je nejen urážkou Boha, ale také zásadní překážkou spasení. Lpění bratří na tomto postoji má původ v situaci, v níž se Jednota po svém vzniku ocitla, totiž v opozici jak vůči katolické, tak utrakvistické církvi. Nejenže se s nimi rozcházela v názoru na řadu teologických otázek, ale požadovala oddělení církevních a světských záležitostí a návrat k čistotě prvotní církve. Jednota se deklarovala jako společenství naplňující program Bible, zavrhující takzvané lidské nálezky na životě církve a ostře vystupující proti viditelným znakům zkaženosti, mezi něž patřilo uctívání náboženských obrazů. Otázka obrazů se pro Jednotu tedy stala jedním z důležitých nástrojů, jimiž se vymezovala vůči svým protivníkům.

foto k článkuZákaz obrazů a zdobnosti byl však v Jednotě překvapivě již ve druhé polovině 16. století v mnoha směrech prolomen – zejména v bratrském knihtisku, který produkoval typograficky a ilustračně nádherně provedené svazky Biblí a zejména zpěvníků, a také ve výzdobě liturgických předmětů – kalichů a textilií. Klíčem k porozumění tomuto rozporu mezi hlásanou teorií a náboženskou praxí Jednoty bratrské je interpretace druhého přikázání: „Neučiníš sobě rytiny… Nebudeš se jim klaněti [obrazům], ani jich ctíti,“ které bratři vztahovali na náboženské obrazy, jež byly předmětem kultu. Naopak díla, která měla zřetelně jiné funkce: didaktickou, estetickou nebo reprezentační, byla v praxi tolerována. Tuto skutečnost, ač běžně v Jednotě praktikovanou, však nebyli bratři ochotni veřejně připustit a první, kdo se k ní otevřeně přihlásil (byť s výhradami), byl paradoxně až poslední biskup Jednoty J. A. Komenský v době, kdy dny jeho církve byly již sečteny.

foto k článkuCo se týká názorů J. A. Komenského na obrazy, největší pozornost byla věnována jeho vztahu k emblematice, kde se badatelé zabývali zejména Komenského osobní impresou, která se objevuje v mnoha dílech otištěných za jeho života. Několik studií bylo také věnováno nejznámějšímu Komenského dílu Orbis sensualium pictus, zvláště pak úloze obrazu v didaktické práci a vztahu tohoto spisu k emblematice. Komenský se k otázce obrazů ve svém neobyčejně rozsáhlém díle vyjádřil přímo či nepřímo několikrát a na první pohled by se mohlo zdát, že jeho názory na tuto věc nebyly zcela konzistentní. Je si však třeba uvědomit, že se formovaly v dosti dlouhém čase, prostředí a z odlišných důvodů a jsou zasazeny do kontextu autorových děl různých žánrů.

LABYRINTEM SVĚTA

foto k článkuNejstarším Komenského dílem, v němž se objevují zmínky o obrazech, je Labyrint světa a ráj srdce. Tento alegorický spis vznikl v době pro Komenského mimořádně těžké – bylo krátce po porážce stavovského povstání, útěku Komenského z Fulneku, kde působil jako správce bratrského sboru, ztrátě manželky a dětí za morové epidemie a ve chvíli, kdy se musel skrývat před pronásledováním na panství Karla st. ze Žerotína v Brandýse nad Orlicí. Děj je konstruován jako cesta poutníka labyrintem světa, kudy jej provádí zosobněná zvědavost Všezvěd – Všudybud a současně Mámení, personifikující pohodlnost a stereotyp. Poutník se opakovaně setkává se zkažeností světa, marností všeho počínání, záhubou moudrosti a zachraňuje se návratem do vlastního srdce, kde se setkává s Kristem, který jej uvede do společenství vyvolených. Samotným obrazům je v textu Labyrintu věnováno jen málo místa: v 18. kapitole, kde poutník „prohlédá náboženství křesťanské“, Komenský použil podobenství o synu Božím, který byl jako obraz z nebe poslán na zem, aby se zde stal příkladem pro lidi. Komenský v jeho popisu prokazuje mimořádné pochopení pro proměnlivost a subjektivitu vizuálního vjemu: „Byl tak uměle vymalovaný, že čím víc kdo naň hleděl, tím víc nač se dívati měl: než že by nebyl zlatem aneb blýskavými nějakými barvami hrubě okrášlený, nebyl zdaleka příliš patrný. Protož sem viděl, že kteří zdaleka stáli, méně krásou jeho jímáni byli: kteří blíže, nasytiti se hleděním nemohli.“ A bystrý postřeh prokázal také v popisu poutníkovy návštěvy chrámu katolické církve, kde s lehkou ironií komentoval víru katolíků v moc obrazů napomáhat člověku na cestě ke spasení: „Po stěnách tu plno bylo figůr jakýchsi, jak se do nebe dostávati, ukazujících. Tu někteří malovaní stáli, dělající sobě žebříky, přistavující k nebi a lezoucí po nich. Jiní snášeli na hromadu vrchy a kopce, aby po nich zhůru mohli; jiní sobě křídla strojili a připínali; jiní křídlatých tvorů nalapajéce a několik spolu sepnouce, k nim se přivazovali, vedle nich zhůru vyletěli…“

CELÝ ČLÁNEK JE PUBLIKOVÁN V ČASOPISU ART ANTIQUES ZÁŘÍ 2020, odkaz ZDE

Autor článku, Michal Šroněk, je historik umění, působí na Ústavu dějin umění AV ČR a vede oddělení dějin umění Ústavu věd o umění a kultuře FF JU.

Jan Ámos Komenský a Kralice

foto k článkuNa jméno Jana Ámose Komeského narazíme i v Kralicích nad Oslavou, které jsou spojovány zejména s tiskem Bible kralické. Moravské zemské muzeum mu zde věnovalo část expozice.
„Výstava je směřovaná na osobnosti, které ovlivnily Komenského, nebo on ovlivnil je,“ říká Monika Doležalová z Památníku Bible kralické v Kralicích nad Oslavou.

Právě Kralice byly významným centrem bratrské církve, se kterou byl Komenský spojený, a byla tu tiskárna, ze které vyšla Bible kralická. Důvěryhodné důkazy o tom, že by Komenský Kralice osobně navštívil, neexistují, ale je to vzhledem k významu místa dost dobře možné. Navíc majitelem náměšťského panství byl Komenského blízký přítel Karel starší ze Žerotína.

KOMENSKÝ A OBRAZ ~ iUmeni.cz ~

Autor / zdroj:
Publisher: Art Antiques

Další články

Umění a design - obrázek

Nemáme Bienále, máme Rajlicha

V zahraničí mu říkali Mr. Brno, letos by se dožil sta let a Moravská galerie mu věnovala trojici výstav. Je na nich prezentován jako všestranná kulturní a umělecká osobno … Celý článek

Umění a design - obrázek

Historie se opakuje: nepříznivá doba může vést k obdobím velké kreativity

Trh s uměním jel během podzimního lockdownu na volnoběh. Umělci přicházeli o živobytí. I v obtížných podmínkách se dá nakouknout „Skrze Okna“ na změnu. Celý článek

Umění a design - obrázek

Umění v zámecké zahradě - to je Galerie 12

Člověk je tvor kulturní a společenský. Kultura je odvěká součást našeho života a proto je potřeba ji neustále tříbit. Ideální je proto vyrazit si v těchto podzimních dne … Celý článek

Umění a design - obrázek

Adam, ryby, Egypt - Hesham Malik šokuje Světem vody a odplouvá ve své Arše Noemo …

Tato Archa tentokrát nenese zvířata, ale vypráví egyptské mýty a vrací nás zpátky k vodě jako zdroji života a chrání ryby, které chtějí volně proplouvat řekou Jizerou. Celý článek

Knižní tipy

Online galerie

iUmeni.cz - expluzivní publikace pro milovníky krásných knih i sběratele - imgReklama