Cena Jindřicha Chalupeckého 2015 zná jména pěti finalistů

Události - obrázek Mezinárodní porota vybrala pět finalistů pro další ročník nejprestižnější české ceny pro výtvarné umělce, Ceny Jindřicha Chalupeckého. 25 let po smrti Jindřicha Chalupeckého a založení ceny po něm pojmenované se ve finále sešli tvůrci zabývající se jak klasickými médii, tak konceptuálním uměním.

Své práce budou již tradičně prezentovat během celého roku a zejména na podzimní finálové výstavě v Moravské galerii v Brně. Jméno 26. laureáta bude vyhlášeno 20. listopadu v Brně.

Pět finalistů vybrala sedmičlenná mezinárodní porota, která až na jednu výjimku zasedá ve stejném složení, jako v loňském ročníku. Předsedkyní poroty je Holly Block, renomovaná kurátorka a ředitelka The Bronx Museum of the Arts v New Yorku. Členy poroty dále jsou výtvarník Jiří Kovanda, teoretička umění a ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá, Islanďan Gunnar B. Kvaran, ředitel The Astrup Fearnley Museum of Modern Art v Oslu, teoretička umění a kurátorka Pavlína Morganová a Marina Shcherbenko, kurátorka a odborná poradkyně v Bottega Gallery a Shcherbenko Art Centre v Kyjevě. Novým členem poroty je výtvarný kritik a kurátor Marek Pokorný, umělecký manažer Galerie města Ostravy PLATO a bývalý ředitel Moravské galerie v Brně.

Letošními finalisty jsou Vojtěch Fröhlich, Lukáš Karbus, Barbora Kleinhamplová, Pavla Sceranková a Pavel Sterec. Fröhlich, Karbus a Kleinhamplová jsou ve finále poprvé, zatímco Pavla Sceranková a Pavel Sterec již byli jednou nominováni. V průběhu celého roku se představí v rámci doprovodných programů na několika místech České republiky a působení v Ceně Jindřicha Chalupeckého završí na výstavě Finále 2015, která bude probíhat od 25. září tohoto roku až do 3. ledna 2016 v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně. Slavnostní vyhlášení vítěze 26. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého se bude konat 20. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno v moravské metropoli. Ceremoniál proběhne pod taktovkou režiséra Ivana Buraje, který působí jako umělecký ředitel brněnského HaDivadla.

foto k článku

Jména pěti finalistů porota vybírala z portfolií osmi desítek mladých umělců. „Porota během dvou dnů procházela portfolia všech přihlášených a o pětici letošních finalistů intenzivně diskutovala. Tato skupina poukazuje na rozmanité formy vizuálního umění, které jsou přítomny v současném uměleckém světě i na české výtvarné scéně. Finálnímu výběru předcházela řada diskusí, uvažování a výměny názorů mezi jednotlivými porotci. Jsme ohromeni kvalitou uměleckých děl vznikajících v České republice,“ říká Holly Block, předsedkyně poroty Ceny Jindřicha Chalupeckého.

„První pohled na vybraná jména mě potěšil a hned vyvolal řadu otázek, jak s pěticí natolik rozmanitých přístupů co nejlépe pracovat v rámci podzimní výstavy. S většinou finalistů jsme spolupracovali již dříve a těším se, že jejich společná prezentace přinese nové výzvy a nečekané, inspirativní momenty,“ říká Karina Kottová, nová ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého. Kottová vedení Společnosti Jindřicha Chalupeckého, a tedy i ceny jako takové, převzala letos od výtvarné kritičky a kurátorky Lenky Lindaurové, která z funkce odchází po pěti letech intenzivní práce. Během nich Cena Jindřicha Chalupeckého upevnila své postavení nejprestižnější české umělecké ceny, výrazně zprofesionalizovala organizaci celého ocenění, získala významné sponzory a obohatila své činnosti o mnoho doprovodných programů.

foto k článku

Vítěz 26. ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého získá loni představenou trofej z dílny Maxima Velčovského a tradičních sto tisíc korun na uspořádání výstavy nebo realizování projektu. Nový laureát také obdrží šestitýdenní stipendijní pobyt v New Yorku. Rovněž získá rezidenční pobyt s možností výstavy v galerii některého z Českých center.

Letošní ročník bude mít navíc jednu výjimečnou událost. V rámci 25. výročí od založení Ceny Jindřicha Chalupeckého a také od úmrtí významného teoretika, který dal ceně jméno, bude ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze představena rozsáhlá výstava zkoumající „anatomii“ samotné ceny, její institucionální aspekty i napětí mezi její historií a současností. Kurátorem výstavy bude Adam Budak, hlavní kurátor sbírek a výstav Národní galerie v Praze. Výstava se bude konat od 30. září letošního roku do 3. ledna 2016.

Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého 2015

foto k článku Vojtěch Fröhlich (1985) studoval na pražské FAMU a Akademii výtvarných umění, kterou loni absolvoval. Pracuje s médii fotografie, videa, instalace a živých akcí. Svého ducha i tělo přenáší do náročných situací, ve kterých se často fyzicky potýká se samotnou architekturou galerijních prostorů a doslovně i symbolicky přenáší „outdoorové“ aktivity, jako je horolezectví či skoky padákem, do interiéru. Výslednou instalací je pak zpravidla výrazné gesto. Ať už to byla chůze po provaze nataženém přes atrium Veletržního paláce, přenesení barvy nebe na obrovskou plochu galerijního stropu, či záznam autorova horolezeckého zdolání domu, ve kterém se nachází galerie. Jádrem ale není ani tak samotný fyzický akt, jako osvobozující duchovní cvičení. Fröhlich se účastnil řady výstav v evropském kontextu a v roce 2013 byl také vybrán mezi šestici finalistů berlínské Szpilman Award.

foto k článku Lukáš Karbus (1981) absolvoval ateliér malby na brněnské Fakultě výtvarných umění VUT. Jeho tvorba je do velké míry ovlivněna venkovským životem a prací, na míle vzdálenou urbánní umělecké scéně, které se autor dotýká spíše symbolicky, skrze nepříliš četné nicméně výrazné výstavy ve větších institucích i alternativních prostorech po České republice. Karbusovy velkoformátové akvarely vybočují z aktuálních trendů, což je možná právě onou kvalitou, která jim dodává na naléhavosti. Svou estetikou jako by na jedné straně reagovaly na modernistická hnutí a na straně druhé se nechaly volně vést pozorováním krajiny a jednoduchého života, na pomezí spirituálních či halucinogenních vizí. Zosobňují klasické kvality krásy a řemesla, poutají svou sofistikovaností i jistou dávkou naivity.

foto k článku Barbora Kleinhamplová (1984) je loňskou absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze, svou diplomovou prací reprezentovala AVU v rámci mezinárodního ocenění Start Point. Studovala také na pražské FAMU. Její práce v médiích videa, performance, fotografie či instalace prošla zajímavým vývojem. Od raných akcí, ve kterých zpravidla vystupovala samotná umělkyně a stavěla se do nezvyklých pozic, často v interakci s každodenními předměty či domácím prostředím, se v poslední době Kleinhamplová posunula k otázkám postavení člověka v současné konzumní společnosti, vedené korporátními pravidly. Sleduje je z pohledu upozaďovaných kvalit, jako je spánek, hypnóza či nevědomí. V době studií Kleinhamplová vystavovala zejména v rámci nezávislé české galerijní scény, ale její tvorba se začíná objevovat také v etablovaných institucích v Česku i zahraničí.

foto k článku Pavla Sceranková (1980) své studium na pražské Akademii výtvarných umění úspěšně ukončila doktorským titulem. Patří mezi nejvýraznější české umělce nastupující generace. Její převážně sochařská tvorba vychází z proporcí lidského těla a estetiky každodenních předmětů, kterou autorka přetváří do hravých, mnohdy kinetických objektů a instalací. Už zde se objevuje její zájem o strukturu a systém, který je přirozeným můstkem ke zkoumání lidské pozice v mnohem širším celku: v kontextu vesmírných konstelací, které jsou ale v pojetí Scerankové člověku „na dosah ruky“. Své dílo již představila v respektovaných institucích v českém i mezinárodním kontextu a získala také řadu ocenění a stipendií. Ve finále Ceny Jindřicha Chalupeckého se objevila už v roce 2007.

foto k článku Pavel Sterec (1985) je mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého podruhé, poprvé své dílo v rámci finále představil v roce 2011. Studoval v několika ateliérech na Akademii výtvarných umění v Praze, v současnosti je doktorandem v Ateliéru fotografie na pražské UMPRUM. Jeho práce je založena na osobních či sociálních setkáních a situacích, které autor přetváří do konceptuálních instalací. Potkává se v nich zájem o reinterpretaci mýtických či rituálních předmětů a přírodních úkazů v kontextu současného uvažování, stejně jako angažovaná kritika společenského a politického statu quo. Své dílo Sterec představil na řadě výstav zejména ve středoevropském a východoevropském kontextu, účastnil se také několika prestižních rezidenčních pobytů.