Mervyn Sterneck / Aleš Svoboda - Systémy, konstrukce a fragmenty

Události - obrázek Výstava nabídne zajímavý kontrast mezi dvěma autorskými přístupy ke konstrukci obrazu. Zatímco A. Svoboda pracuje s generováním systémů pomocí počítače a přitom sám kreativně určuje barvy, tvary a kompozici elementů v díle, M. Sterneck spojuje fragmenty svých špičkových fotografií továrních hal.

Mervyn Sterneck se věnuje profesionální fotografii od poloviny osmdesátých let. Původní zaměření na stylizovanou módu poměrně brzy mění za reportážní témata a již po několika letech se zúčastňuje operace Písečná bouře v Perském zálivu. Jeho fotografie byly otiskovány renomovanými periodiky, jako je Stern, Der Spiegel, anebo Reflex. Rozsáhlou kolekci jeho fotografií zařadilo do svých sbírek Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Sterneck se v posledních letech stále častěji nechává inspirovat opuštěnými objekty a zdemolovanými továrními halami. Ztichlé prostory rozbitých průmyslových objektů, plných vysloužilých kovových traverz, potrubí a nejrůznějších rozvodů, jsou bezesporu obsažným tématem, ve kterém vnímavý umělec nachází určitou formu absurdní krásy a poezie. Seskládáním čtyř shodných vybraných fragmentů fotografií do kříže pak zmíněné vlastnosti ještě víc vyniknou a nově získaná estetika takto vzniklého obrazu nechá diváka snadno zapomenout, že namísto překrásného kaleidoskopu vidí vlastně neveselý proces zániku již nepotřebné elektrárny.
Mervyn Sterneck se narodil v roce 1963. Žije a pracuje v Praze.

foto k článku Aleš Svoboda využívá ke své tvorbě grafické počítačové programy, jejichž pomocí generuje variace na předem zvolená témata a vytváří tak řadu neopakovatelných struktur. Díky schopnosti sítotisku vrstvit přes sebe jednotlivá barevná pole vznikají takto velmi zajímavé variabilní struktury. Je nutno zdůraznit, že vybrané kompozice, které autor zrealizuje a tím jim přizná status díla existují vždy pouze v jednom provedení a nejedná se tedy nikdy o opakovaný tisk stejného tématu.
Svoboda byl žákem Zdeňka Sýkory, později pracoval jako redaktor a od počátku devadesátých let je pedagogem na Univerzitě Karlově v Praze (zprvu je asistentem a později vedoucím Kreativního modulu Institutu základů vzdělanosti). Vedle pedagogické činnosti se aktivně zabývá volnou tvorbou. Dílo Aleše Svobody je svou aktuálností a novostí srovnatelné pouze s dílem Zdeňka Sýkory, je stejně autentické a stejně závažné. A stejně aktuální v dnešním dobovém kontextu – bohužel stále je u nás užívání jazyka geometrie vnímáno jako něco méně významného. Zdeněk Sýkora dokázal, že to nemusí být platné – a Aleš Svoboda je jeho jedinečným následovníkem, což stvrzuje tato výstava – ale především jeho celá dosavadní tvůrčí aktivita. Objevuje novou syntax jazyka geometrie s jejím omezením se na čtvercový půdorys – a pak rozehrává celou škálu svých originálních konceptů.
Aleš Svoboda se narodil v roce 1956. Žije a pracuje v Praze a Poděbradech.