Kniha sice doprovází
stejnojmennou výstavu, je ale zároveň samostatným počinem, věnovaným
vysočinskému fenoménu – výjimečným uměleckým solitérům,
osobnostem, které z Vysočiny pocházejí, nebo se sem vracejí.
Editor knihy, spisovatel a básník Miloš Doležal, který je zároveň kurátorem
výstavy, dal prostor uznávaným teoretikům, stejně jako se nebál současného
experimentu. Kniha esejistickým stylem sleduje významné umělce, kteří se
ve vysočinském trojúhelníku Ledeč nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Humpolec
narodili, přesídlili sem, nebo se sem z evropských velkoměst vrátili. Josef
Kroutvor se prochází krajem v textu Po hrbolech a výmolech Vysočiny, vydává
se do historie, všímá si známých i zapomenutých osobností, pozornost vrací
malým nakladatelům minulosti i současnosti.
Josef Mlejnek
o Bohuslavu Renykovi píše: „ …snad žádný český básník si tolik neuvědomoval
svoji hlubokou svázanost s geniem loci“ a snad žádný jiný nestvořil tak
frekventované „poutní“ místo, kterým se stal Petrkov. Podobně byl nadobro
okouzlen prostředím rodné Třešti i Jiří John, „velký básník přírody“, o kterém
píše ten nejpovolanější, Johnův přítel a znalec jeho díla, Jaromír Zemina.
Miloš Doležal kromě úvodu a konceptu knihy přispěl také textem Do světla
úzkosti neznámé – příběh blíženectví: Jan Zrzavý a Bohuslav Reynek, v němž
otevírá zajímavé téma zvláštního přátelství, spíše blíženectví, obou solitérů.
Emma Hanzlíková, spoluautorka výstavního konceptu, zasazuje tvorbu dalšího
rodáka z Vysočiny, Čestmíra Kafku, do překvapivých souvislostí. Jeho záliba
v používání chudých, obyčejných materiálů, práce s „banální hmotou“ může
mít počátek právě v syrovosti kraje kolem Jihlavy, ačkoli umělec přiznával
spřízněnost s japonským buddhismem a estetikou zenu wabi-sabi.
S humpoleckým rodákem, Pavlem Sukdolákem, rozmlouval Miloš Doležal
o jeho práci, které se v pokročilém věku stále věnuje, o jeho setkáních
s Janem Zrzavým, o Janu Zábranovi, Bohuslavu Renykovi a dalších.
Svědectvím o putování je poutnický fotografický cyklus Creepy Pilgrimage
fotografa Štěpána Jílka, který, podobně jako známý tulák a dobrodruh Zdeněk
Matěj Kuděj, strávil čtyři dny na cestě z Kutné Hory do rodné osady na Babku
u Poličky. Dalším příspěvkem k současnosti je doprovodný projekt Okraje
kraje – intervence v krajině, který kurátorsky zastřešuje Dan Merta. Tři zásahy
v krajině, tři současní autoři (Jan Šerých, Josef Čančík, Stanislav Abrahám),
každý z jiné oblasti (výtvarné umění, architektura, hudba), vytvořili
site specific instalace nedaleko Humpolce. Knihu doslova rozvíjí grafický
prvek v podobě barevného leporela vysočinského současníka, typografa
Luboše Drtiny.
Důležitou součástí knihy je obrazový doprovod. Archivní fotografie
a reprodukce vystavených děl významně doplňuje speciální sekce s názvem
Nevyoraní, která představuje díla na výstavu nezapůjčená. Grafickou úpravu
a koncept knihy, jako všechny dosavadní publikace nakladatelství 8smička,
zpracovali Štěpán Malovec a Martin Odehnal.
Popisky k fotografiím
1/ Obálka knihy, foto: Nadační fond 8SMIČKA
2/ Jindřich Prucha, Velký pátek, 1911; Foto: Retro Gallery
3/ Luboš Drtina, Nachtbericht, 2015-2018 z cyklu kreseb, majetek autora; foto: Eva Bystrianská
4/ Bohumír Prokůpek, Tvorové bludičky I.
5/ Jiří Příhoda, Kaple pro dočasné umístěni želivské monstrance, 2019; foto: Ondřej Přibyl
