Svůj osobní pohled na staré mistry nabízejí malíř, básník, spisovatel, novinář, divadelní dramaturgyně, botanik, literární kritik a teoretik, historik, filozof a teolog nebo noční hlídač v galerii. Jednotlivá díla, nebo i pohled na celou výstavu a její téma se tak více přiblíží širšímu publiku a jak se říká „zlidští“. A o to autorům knihy i šlo. Vybídnout každého zájemce o staré umění, aby se neostýchal, vstoupil a po svém si vychutnal to, co nám tu mistři zanechali.
Svět starých mistrů znovu ožívá v nové ojedinělé publikaci, která svým pojetím vystupuje z řady běžných průvodců. Liší se mnohovrstevnatě pojatou koncepcí, v níž nechybí úvodní statě kurátora Mariuse Winzelera, Jiřího Fajta a architekta Josefa Pleskota o koncepčním záměru expozice, texty k jednotlivým sálům, vizuální soupis vystavených exponátů a kreativně pojatá fotografická dokumentace instalace. Co však tohoto průvodce odlišuje od všech ostatních, jsou literární úvahy, příběhy a fantazie z pera dvaceti tří oslovených autorů.
Návštěvu expozice ve Schwarzenberském paláci svobodně reflektují různorodé osobnosti a zamýšlejí se nad atmosférou jednotlivých sálů, vybranou skupinou obrazů a soch nebo třeba jen nad jediným dílem. Vedle historiků umění Mariuse Winzelera a Jana Skřivánka nabízejí svůj osobní pohled na staré mistry i architekti Norbert Schmidt či Josef Pleskot, malíř Vladimír Kokolia, básník Petr Borkovec, Miloš Doležal či Adam Borzič, spisovatelka Tereza Horváthová, spisovatel Jan Němec, novináři Petr Vizina a Petr Volf, divadelní dramaturgyně Barbora Hančilová, botanik Jiří Sádlo, literární kritik a teoretik Martin C. Putna, filozof Petr Rezek, architektka Anna Beata Háblová, literární historik Martin Bedřich, překladatelka a výtvarnice Klára Jirsová, spisovatel Jiří Kamen, katolický kněz Benedikt Mohelník či teolog Tomáš Petráček, ale také někdejší noční hlídač v galerii, divadelník Sergej Machonin.
Slovy Vladimíra Kololii
Ukázku jednoho z pohledů, jak na výstavu nahlížet uvádíme úryvek příspěvku malíře, Vladimíra Kokolii:
To, že při procházení barokní obrazárnou nezmiňuji Škrétu, Brandla a další zde skvěle vystavené giganty? Naložme si na talíř jenom tolik, kolik toho na jedno posezení sníme. Neexistuje žádná povinnost podívat se ze slušnosti na každý obraz. Pro pohled, nejen ten malířský, existuje jedině cesta přivlastňování: vezměte si některý obraz za svůj, přehrabujte se v něm a vytrvejte, dokud se neukáže. Cokoli v něm skutečně spatříte, to vám patří, absolutně.
Publikace je také doplněna o velice kvalitní fotografie průřezem celé expozice, soupisem všech děl a co víc, doplňuje výstavu i o prohlídku samotného paláce vloženými krátkými poznámkami u jednotlivých místností. V závěru pak najdeme plánek celého paláce.
Grafická úprava Robert V. Nováka
Za zmínku jistě stojí i grafická úprava publikace, které se ujal Robert V. Novák, grafický designér, jehož díla v posledních dvaceti letech získala řadu prestižních ocenění – Nejkrásnější kniha roku, Czech Grand Design, Český lev. Kromě úprav tiskovin se zabývá taktéž fotografováním a další vlastní tvorbou. Jeho díla tak přesahují rámec užitého umění.
Na svém kontě má grafickou úpravu např. monografie Andyho Warhola (Arbor Vitae), knihu Memento mori (Torst), Bruselský sen o československé účasti na Expu 58 v Bruselu, monografie Karla Malicha nebo knihy o architektonických kancelářích SIAL a DAM.
Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci
Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představuje výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění (Hans von Aachen, Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Lucas Cranach, Adriaen de Vries, Albrecht Dürer, El Greco, Francisco José Goya, Hans Holbein, Jan Gossaert zvaný Mabuse, Jusepe de Ribera, Peter Paul Rubens, Bartholomaeus Spranger, Karel Škréta, Simon Vouet, Michael Leopold Willmann a jiní).
Její základní časový rámec tvoří období od 16. do 18. století vycházející z retrospektivního pohledu na předrenesanční tendence v umění gotiky a antická díla jako inspirační podnět pro renesanční a barokní umění. Expozice je pojata jako dialog mezi národními a mezinárodními impulzy, vlivy a změnami v duchu dialektiky forem, stylů a motivů. Z dramaturgického hlediska reflektuje narativní aspekty evropského umění od antiky až po osvícenství, dějinné souvislosti a nadčasovost mistrovských uměleckých děl v inovativní instalaci.
„Minulost a přítomnost by se měly více prolínat všemi prostorami Národní galerie,“ prohlásil Marius Winzeler v lednu 2016, kdy se stal ředitelem Sbírky starého umění Národní galerie. Naznačil tak koncept nového uchopení stálé expozice NG ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech věnované renesančnímu a baroknímu umění.
Švýcar Marius Winzeler je historik umění, kurátor a pořadatel mezioborových kulturních akcí. Věnuje se také restaurování uměleckých artefaktů a památkovou péčí. Nová expozice mistrovských děl Sbírky starého umění ve Schwarzenberském paláci představuje Winzelerův zásadní počin v jeho působení v Národní galerii Praha.
