Architekt štěstí a učitel života v jednom

Recenze - obrázek Po přečtení Bottonovy knihy budete trávit hodiny ve vaně snahou o rozluštění vzkazu ukrytém ve vodovodním kohoutku, štukové tváře na fasádě protějšího činžáku k vám budou promlouvat o ideálech bytí a ta ošklivá budova, která nahradila milovanou rozvalinu u vás za rohem, vás najednou osloví jménem.

Šeptané štěstí budov

Co je to krásná budova? A kde hledat štěstí? Kniha Architektura štěstí nenabízí jednoznačné odpovědi, ale vine se zlehka okolo – tu naťukne filosofické rozpravy, tu odhalí paralelu secesní vily s klasickým románem či se zastaví nad psychologií lidského vkusu. Budovy nejsou jen mlčenlivými společníky moderního člověka, budovy tiše mluví. Mluví o tom, jací bychom chtěli být, jací bychom mohli být a jací vlastně jsme. Botton o budovách mluví jako o lidech, kteří mají své rysy, ctnosti, ideály i chyby. Umí být zábavné, nudné, šlechetné, záludné, dobrotivé a klidně i agresivní. Botton je sleduje, vnímá a výsledky svého dumání hbitě předává papíru modro-červeno-bílé knihy z cyklu tzv. „knih života“, které u nás vycházejí v edici TEMA v nakladatelství Kniha Zlín. V těchto knihách vede své čtenáře k tomu, aby otevřeli oči a začali vnímat všední věci kolem nás opravdověji (také vyšlo Umění cestovat, Útěcha z filozofie a Náboženství pro ateisty).

Neobvykle citlivé prasátko Kupid

foto k článku Alainův hlas, nezatížený akademickým patosem či angažovanou zarputilostí, vás provede všemi šesti kapitolami knihy s takovou lehkostí, že se začtete během jedné minuty. Rázem místo mačkanice v tramvaji stojíte před vilou Tugendhat, či katedrálou v Remeši. Díky krátkým číslovaným oddílům v rámci kapitol můžete knihu číst klidně napřeskáčku beze ztráty smyslu či soudržnosti. Pokud se vám zrovinka nechce číst, můžete se nechat unést sledem černobílých fotografií, které knihu doplňují. A pokud nejste kovaní v architektonickém slovníku, nebojte se, autor s tím implicitně počítá a své povídání o vlivu architektury na život nezatěžuje zbytečnými termíny, se kterými by si čtenář nevěděl rady.

Co dodává knize kromě odbornosti i lehký humor, je volba příkladů ilustrujících základní myšlenky. Najdeme zde rozpravy o notoricky známých budovách, ale také geniálně bizarní ukázky světové architektury. Dozvíte se například i to, co má společného paměť, architektura a neobvykle citlivé prasátko jménem Kupid nebo to, že zreprodukovat Bath je vpodstatě totéž jako vyrobit určité množství borůvkového džemu. Se vzrůstajícími čísly stránek se autor do knihy více a více vtiskává – dozvíte se tak o jeho zážitku v londýnské pobočce McDonald´s nebo výletu do holandské vesnice v Japonsku. Jediné, co vám zůstane neobjasněné, je autorova nechuť k Frankfurtu.

Zařízení našich domovů je památníkem naší identity

Osvědčený recept na štěstí zde nehledejte, spíše materiál k reflexi vlastní existence. Příště, až si nebudete ve světě vědět rady, položte si bottonovskou otázku: Jaký bych byl, kdybych byl domem? Je to přesně ta kniha, kterou si budete brát kamkoli s sebou pro případ, že byste třeba i jen pět minut na někoho čekali.

Závěrem si dovolím připojit jedno užitečné varování: četba Architektury štěstí zvyšuje riziko pozdních příchodů, ať už jdete kamkoli. A to díky neustálému nutkání zastavit se a prohlížet si balkony, rozestavění komínů na střechách nebo třeba okenní tabulky domů.

www.czechdesign.cz
autor: Eliška Prokopová

Publisher: iUmeni.cz