Paneland

Česká historiografie vnímá termín normalizace především jako označení pro proces, který měl po násilném potlačení Pražského jara v roce 1968 zcela omezit vliv politických a intelektuálních elit, jenž stály za obrodným děním v Československu. Normalizace je spojována s politickými čistkami, další vlnou emigrace, cenzurou, útlakem a omezeními všeho druhu. Další konotací, kterou termín normalizace vyvolává, je úsilí vedení strany zajistit saturování socialistického konzumu od masivní výstavby panelových sídlišť, výroby aut až po výrobu zábavních televizních pořadů. Na druhou stranu je toto období možné vnímat jako velký sociální experiment, který přivedl obrovskou část populace do změněných životních a sociálních podmínek, na které bylo potřeba reagovat jak ze strany samotných obyvatel, tak ze strany stranických funkcionářů či odborníků. Proces tohoto vyrovnávání a hledání živého obsahu pro vnucenou formu na poli architektury, užitého a volného umění je obsahem připravované výstavy Paneland.