Andreas Wegner

Německý umělec Andreas Wegner vstoupil do kontextu českého výtvarného umění jako iniciátor a také jeden z protagonistů mezinárodního uměleckého projektu Le Grand Magasin, který probíhal v letech 2008 až 2010. Zdánlivě velmi odlehlé téma družstevnictví a dalších konotovaných oblastí (sociální ekonomika, neziskový sektor, participace...), o jejichž reflexi se projekt pokoušel, napovídá poměrně hodně o tom, z jakých pozic do našeho kontextu vstupuje, [1] a současně předurčuje další (možná až překvapivé, ale přitom velmi logické) souvislosti a roviny, v nichž se nadále bude tento umělec pohybovat.
Východiskem je tedy určitá sociální angažovanost zacílená na problematiku ekonomických modelů a vztahů, která se však ve vlastních uměleckých realizacích obrací spíše ke zkoumání forem reprezentace, reprezentace jako takové. Tento rys nalezneme i u velmi působivých fotografií vystavených nyní v Ateliéru Josefa Sudka, které odkazují nejen k moderně a moderní fotografii, čímž se připojují k velmi silnému proudu promýšlení moderny a modernity v současném umění. Podivné geometrické objekty ze skleněných tabulek, poslepovaných izolepou, nás přivádějí především k samotné podstatě ukazované a fotografované věci, tedy i k podstatě fotografie. A tak vedle angažované podoby umění koexistuje i jiná podoba tvorby A. Wegnera. Mohli bychom říci podoba klasická, rukodělná, introvertní, i když ani jeden z těchto přívlastků nelze brát doslovně. Podoba, která ve své podstatě vrací naši pozornost k základním otázkám umění podobně, jako to činí jeho sociálně angažované projekty.
Vzájemným propojením výše uvedených přístupů se opět dostáváme k českému kontextu a místu, které v něm zaujímá Andreas Wegner. A tak se dostáváme také k Josefu Sudkovi. Nejenže jsou Wegnerovy snímky znalostí české moderní fotografie ovlivněny a poučeny. V osobě Josefa Sudka, v jeho význačné životní a tvůrčí etapě je navíc – nadneseně řečeno - legitimizováno spojení angažovaného ekonomického modelu (družstevnictví) a umění (fotografické tvorby), tedy obou pólů, které nacházíme u Andrease Wegnera. Josef Sudek začal v roce 1926 spolupracovat s nakladatelstvím Družstevní práce a sám se též stal členem družstva. Spolu s Ladislavem Sutnarem, který od roku 1929 vedl pobočku Družstevní práce Krásnou jizbu, vytvořili jedinečný tvůrčí tandem. A právě v reklamních snímcích kovových a skleněných jídelních souborů navržených Sutnarem můžeme najít náznaky vzájemné příbuznosti, odkazu díla Josefa Sudka v tvorbě Andrease Wegnera. A to i přesto a nebo právě proto, že na rozdíl od jasného deklarování funkčnosti věcí u Sudka, je užitnost A. Wegnerem negována.

Vendula Fremlová