Adéla Součková a Adriena Šimotová: 1 + 1 = 1

Obě vycházejí z citlivého média kresby a obě zpřítomňují čas jako stopy fyzické a psychické transformace, v níž se však projevují konstanty lidského vědomí napříč časem.
Zatímco Adriena Šimotová prostřednictvím symboliky těla reflektuje vnitřní síť vztahů a introvertně sestupuje k zakládajícím buberovským otázkám mezi Já a Ty, které stojí za jakýmkoliv časovým a prostorovým ukotvením člověka v přítomnosti, Adéla Součková se emancipuje od sféry ryze osobní výpovědi směrem k podchycení obecnějších vztahů, které přesahují lidskou bytost do sfér rozšířeného vědomí. První zvolená tvůrčí cesta je svou povahou introvertní, druhá extrovertně míří za horizonty evropského kulturního rámce. První přístup je tichým vzkazem, osamělým zastavením, meditací, druhý dynamicky rozviřuje souvislosti statických médií vstupem rituálního a performativního gesta a vyzívá k účasti.