O NESAMOZŘEJMOSTI LÉTÁNÍ (A VIDĚNÍ)

Umění a design - obrázek Aktuální výstava Západočeské galerie v Plzni je věnována motivu letectví v českém výtvarném umění a populární vizuální kultuře.

Termín letectví zde ve větší či menší míře zahrnuje všechny typy létajících strojů, od aerostatů (balonů a vzducholodí) přes atmosférické letouny (letadla těžší než vzduch využívající k pohybu aerodynamických sil) až po umělá kosmická tělesa (družice, sondy či raketoplány). Vyhýbá se však reflexi toho, jaké změny, a to nejen v umění, pohled na svět z ptačí perspektivy nastartoval.

Autorka výstavy Aviatika v české vizuální kultuře 1783–1957 Eva Bendová vybrala bezmála 130 artefaktů: grafiky, kresby, malby a sochy jsou doplněny motivy letectví v knižních a časopiseckých ilustracích, reklamami či fotografickými a filmovými záznamy aviatických akcí. Nechybí ani letecký motor ze sbírek Národního technického muzea či kopie sondy Sputnik z depozitáře Vojenského historického ústavu v Praze. Do expozice byly zařazeny také práce tří současných umělců: skulpturální objekt Pavly Scerankové inspirovaný vzletovou fází raketoplánu Discovery, letecké krajiny Milana Saláka a hyperrealistický sonický třesk Jana Gemrota.

foto k článkuUspořádání děl je víceméně chronologické a postupuje v devíti tematických kapitolách (Létání mytické, snové a duchovní; Krajiny z nadhledu; Poetické objekty – objekty nad hlavami; Rychlost, let a pád – avantgardní alegorie; Století pokroku; Hrdinové; Dobrodružství; Strach, monstra, nálety a formace; Do kosmu! Ve vesmíru). Současně s výstavou vyšla „doprovodná“ publikace Evy Bendové a Ondřeje Váši Od balonu ke kosmickému vědomí: Aviatické eseje o české letecké duši (Národní galerie, 2020) – není až tak katalogem, jako spíše samostatnou, třebaže příbuzně zaměřenou knihou, soustředí se totiž primárně na meziválečné období 20. století.

OKOUZLENI OKOUZLENÍM

Výstava je ohraničena lety 1783 (první let horkovzdušným balonem) a 1957 (vypuštění první umělé družice Sputnik 1). Otázka je, jaký má toto ohraničení důvod (i když jej výběr zastoupených děl striktně vzato nedodržuje). Zvlášť nad uzavřením tématu aviatiky rokem 1957 jsem se podivoval ještě před návštěvou výstavy – žijeme přeci jen v době rutinní letecké dopravy, vesmírné turistiky, satelitní navigace a dronů dohlížejících na pořádek. Zhlédnutí expozice mi ale dalo jasnou odpověď. Není totiž až tak výstavou o letectví, jako výstavou o fascinaci či okouzlení letectvím. Klade proto zvláštní důraz na počátky, první vzlety a hrdinské průkopníky, na momenty, kdy létání ještě nebylo něčím samozřejmým a vyvolávalo údiv, nadšení či obavy.

foto k článkuVcelku logická je taková orientace u dobových propagačních tisků, novinových zpráv či filmových reportáží; letadlo na obloze samozřejmě působilo před sto lety jinak než dnes. (Ovšem jak na koho, viz historka tradovaná o Otokaru Březinovi, jehož mladý obdivovatel při procházce nadšeně upozornil na aeroplán letící nad nimi. „Dovedu si představit,“ opáčil údajně básník, aniž zvedl hlavu). Poněkud méně už podobné náchylnosti rozumím jako kurátorské strategii. Ostatně i v úvodu doprovodné knihy jsou preference autorů jasně formulovány: „Proč se nakonec soustředíme na meziválečné období 20. století a proč naše kniha jen stopově zasahuje do poválečných let? Jedním z důvodů je skutečnost, že aviatika po válce do značné míry zevšedněla a záhy předala štafetu kosmické expanzi započaté vypuštěním první umělé vesmírné družice Sputnik v roce 1957. Tam, kde byla aviatika v meziválečných letech mystickou, se po válce rychle stala rutinní, dopravní či zatíženou hříchem Drážďan a Hirošimy. Hlavním důvodem je však skutečnost, že zápal a nadšení, s nimiž jsme se setkali v prostředí českých aeroklubů, jako by znovu a znovu opakovaly počátky letectví, uchovávajíce si jejich euforickou nevinnost. Soustředili jsme se tedy na tyto počátky.“

Počátky a jejich příběhy, neřkuli snahy o návraty do euforických počátků jsou zrádné a problematické. Nejde jen o to, že je můžeme zažívat stále dokola (kdo má zájem, nechť se přihlásí na Twitter Elona Muska nebo Jeffa Bezose), nýbrž primárně o to, že hledání počátků je metafyzickým gestem, které determinuje chápání politické a kulturní identity dané věci. Má-li být výstava kritickým a analytickým zhodnocením nějakého kulturního fenoménu, nemůže, alespoň podle mého mínění, pouze zrcadlit dobové nadšení. Ba více než to, chceme-li pochopit kulturní roli kupříkladu letectví, musíme se zaměřit právě na jeho rutinní, všední, běžnou a normální podobu a teprve tu pak předvést v její nesamozřejmosti: Ukázat, jaké mohou mít zápal, nadšení a euforická nevinnost kulturní, společenské, geopolitické, ekonomické či environmentální důsledky. Je možné uspořádat výstavu o průzkumných plavbách Jamese Cooka a ignorovat kontext kolonialismu? Je možné uspořádat výstavu o vynálezu parního stroje a ignorovat následný vývoj ekonomického systému nebo změny klimatu?

foto k článkuPlzeňská výstava podtrhuje své sentimentální zalíbení v momentech zrodu důrazem na mytické postavy Íkara a Daidala, na tradiční motivy překonání zemské tíže a heroického pádu – symbolické prapočátky (alespoň co se Západu týče), které jistě v tehdejší kultuře rezonovaly, ovšem o vlastních motivacích a způsobech formování aviatické zkušenosti nám mnoho neřeknou. Jsou to tradiční topoi technologického diskursu, myšlenková schémata a klišé, jež jsou aktivována vždy při nástupu nových technologií. V úvodu doprovodné knihy se také příznačně dočteme, že autoři nechtějí psát technické, nýbrž kulturní dějiny – jako by šlo jedno od druhého oddělit, notabene v případě letectví. Prvopočáteční entuziasmus může být atraktivním tématem (a Aviatika v české vizuální kultuře bezpochyby je atraktivní výstavou), rozhodně však nepostačí k vrstevnatému, kritickému a současnému uchopení problematiky. Jsou to jen díla zmíněných tří současných umělců, která se vymykají lacinému okouzlení, a také kouzlo nechtěného: v Masných krámech v pravidelných intervalech báječně hlučí klimatizace, jako by naznačovala, že ovládnutí větru není až tak romantickým podnikem.

...

Celý článek si můžete přečísl v červencovém čísle časopisu Art&Antiques, viz. www.artantiques.cz/o-nesamozrejmosti-letani-a-videni

Autorem článku je Tomáš Dvořák, který se zabývá teorií a dějinami fotografie, médií a vizuální kultury.

Autor / zdroj:
Publisher: iUmeni.cz

AVIATIKA V ČESKÉ VIZUÁLNÍ KULTUŘE ­1783–­1957
ZÁPADOČESKÁ GALERIE V PLZNI – VÝSTAVNÍ SÍŇ MASNÉ KRÁMY
16. 7. 2021 – 16. 1. 2022
AUTORKA: EVA BENDOVÁ, KURÁTORKA: EVA SKOŘEPOVÁ
WWW.ZPC-GALERIE.CZ

O NESAMOZŘEJMOSTI LÉTÁNÍ (A VIDĚNÍ) - www.iUmeni.cz ()

Zpět na výpis


Další umění a design


Pavel Babáček - webdesigner, graphic designer, html coder

Knižní akce

Pravda vítězí(vá)! Obrazy nejen z českých dějin
Pravda vítězí(vá)! Obrazy nejen z českých dějin
Kam kráčíš, památková péče?
Kam kráčíš, památková péče?
Kronikář nových časů. Malíř a kreslíř Hugo Boettinger (1880–1934)
Kronikář nových časů. Malíř a kreslíř Hugo Boettinger (1880–1934)

Články z IDNES.cz

Knižní novinka

Pták Noh a ptáček Nožička - Ohňový mužíček Pinďula Panďula