František Hanáček získává pozornost svých diváků prostřednictvím tvorby, která působí energicky a bezprostředně. Má za sebou pevný základ studia klasických a moderních malířských a kreslířských postupů. František Hanáček programově hledá nové přístupy k tvorbě, v rámci vlastní „mikrohistorie“ umění. Ty upřednostňuje před vytvářením kontinuálního a snadno rozpoznatelného malířského rukopisu. Pád bipolárního světa po roce 1989 mu umožnil sát plnými doušky do té doby nesnadno přístupné informace o malbě na západě polokoule. Nadchl se výdobytky klasické moderny a amerického abstraktního expresionismu, které, (pro současnost snad poněkud anachronicky), rozpracovává v době pozdní postmoderny. Ta citaci a apropriaci přijímá jako organický a legitimní prvek i té nejvyšší tvorby. Hanáček, citující, v době postmoderní, modernu, tak dostihuje, díky svému upřímnému studiu a zalíbení v moderně, kvalit, které by bylo možno nazvat „metamoderní“.
Výstava „V barvě“ představuje nejaktuálnější Hanáčkovu tvorbu, inspirovanou kubistickými formami a expresivní abstrakcí, představenou v dílech tvořených technikou „drippingu“ (lití). Kubizující díla odkazují k osobnosti, které si Hanáček v dějinách umění cení nejvíce, k Pablu Picassovi, ale i k zárodkům kubismu, které spatřuje v Cezanově odkazu. Lité malby mají svůj ideový základ v akcích Jacksona Pollocka. Hanáček ve své současné tvorbě neřeší problematiku námětu, nýbrž barvy a prostoru, s přihlédnutím ke kaligrafickým hodnotám děl. Ta se rodí v horizontální poloze, na podlaze atelieru. Nositelem výtvarné hodnoty je expresivní skvrna, či linie, která v rozhovoru s, až miroovským, principem oživlého bodu, vytváří efektní kompozice s absolutně abstraktní výpovědí. Ačkoli v soukromí dílům Mistr dává rorschachovsky dedukované názvy. („Tanečnice“ apod.)
Po zvážení, se František Hanáček rozhodl současnou výstavu, myslím šťastně, obohatit pracemi se sakrální, christologickou, tématikou z druhé poloviny 90. let. V tomto srovnání se zřetelně vyjevuje síla Hanáčkova ducha v expresivní, v strukturalitě a zároveň, v duchu výstavy, jeho, až úlevné, směřování ke zjednodušení a zprůzračnění výtvarného projevu, pod heslem „čím méně tím lépe“.
Nejnovější výstava, Františka Hanáčka, chce současného diváka oslovit především gestem barevné skvrny, či linie a jejího chování v abstraktním prostoru, s důrazem na prostou barevnost, odvozenou od barevné citlivosti a vnímavosti modernistických a abstraktně expresionistických postupů. Divákovu vnímání je předložena hostina barevných škál v originálních skladbách, ale i v citacích významných autorů (Špála, Miró, Pollock).
Vystavením tří cyklů maleb nabývá výstava „V barvě“ až symbolické trojúhelné stability a představuje autora v práci, která je pro něj typická. František Hanáček tvořil a tvoří uzavírajících se cyklech. Ty mu dovolují do důsledku a koncentrovaně prostudovat a rozvinout možnosti stylu, který je aktuálně středem jeho zájmu a přetavit jej tvorbou v dílo, které je mimořádné svým rozsahem. (František Hanáček k dnešku vytvořil na 8 500 pláten a 14 000 kreseb). Dílo, které vzdává poctu Hanáčkovu největšímu idolu, Pablu Picassovi a nejoblíbenější barvě – pařížské modři.
František Hanáček
Akademický malíř František Hanáček se narodil v roce 1954 v Kyjově. Nadání zdědil po babičce a strýčkovi. Babička, která vyšívala lidové kroje, předala vnukovi smysl pro barvy zářící ve slováckých krojích. A strýček, akademický malíř a grafik Jan Hanáček, hodnotil synovcovy první kresby, na nichž chlapec pracoval již jako pětiletý podle vzorů z antiky, vedl jeho talent, připravoval jej na odborné vzdělání. Po studiích na Umělecko- průmyslové škole v Uherském Hradišti pokračoval František Hanáček v letech 1973–1974 na Vysoké škole výtvarných umění v Berlíně, v letech 1975–1979 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. (prof. Karel Souček a Alois Fišárek. Po absolvování začal působit a působí dodnes jako umělec ve svobodném povolání.
Vystavoval v Berlíně, Lipsku, Passau, Hamburgu, Karlsruhe, Stuttgartu, Praze, Brně, Bratislavě, Skanzenu Modrá (Velehrad), Břeclavi, Vyškově, Vsetíně, Kyjově, Hodoníně, Ratíškovicích, Lednici, na mnoha místech vícekrát. Jeho obrazy jsou zastoupené ve sbírkách v Česku, USA, Indii, Irsku, Německu, Rakousku a na Slovensku.
Výstava: V Barvě
místo konání: Galerie Platinium, Veveří 111, Brno
výstava potrvá: 19.4. - 31.5.2019
kurátor výstavy: Petr Němec