Autor je činný v oblasti samostatného výtvarného projevu, jemuž se věnuje od konce padesátých let. Slovesný projev obsahuje především literární scénáře a taktilní básně; činnost teoretická je zaměřena ke zkoumání fenoménu hmatu a imaginace.
Jan Švankmajer pochází z Prahy. Narodil se do rodiny aranžéra výkladních skříní a vyučené švadleny. Už v osmi letech dostal od rodičů loutkové divadlo, které se stalo pro Jana Švankmajera první možností jak rozvíjet svou nápaditost a výtvarný talent. Divadélko, které se stalo jeho nejoblíbenější zábavou tak posloužilo jako odrazový můstek v jeho budoucí umělecké tvorbě.
Švankmajer Vystudoval Vyšší školu uměleckého průmyslu v Praze a pokračoval studiem na loutkářské katedře DAMU, obor režie a scénografie. Už v absolventském představení využil kombinace loutek a herců v maskách a především techniku „velkých loutek“ s herci uvnitř, kterou později úspěšně uplatnil ve svých filmech DON ŠAJN a LEKCE FAUST.
V pražském divadle Semafor založil skupinu Divadla masek a vedle divadelní práce se intenzivně věnoval výtvarné tvorbě. V divadle Semafor měl v roce 1962 i svou první výstavu. Poté odešel do Laterny magiky, kde následující dva roky působil jako režisér. Poté už působil jen na volné noze, ať jako výtvarník nebo filmař. Stal se členem surrealistické skupiny v Československu a svoji tvorbu se definitivně rozhodl zasvětit surrealismu.
Pokud je vám styl Jana Švankmajera blízký, jistě se vám budou líbit i následující audiovizuální dílka a trailer k nejnovějšímu autorovu filmu HMYZ.První Švankmajerova práce pro film absolvoval jako loutkoherec ve snímku Emila Radoka JOHANNES DOKTOR FAUST. V roce 1960 se oženil se svou ženou Evou, která jako výtvarnice inklinovala k surrealismu. S manželkou také posléze spolupracoval na filmech KYVADLO, JÁMA A NADĚJE, NĚCO Z ALENKY a LEKCE FAUST. V roce 1962 natočil svůj první krátký trikový film POSLEDNÍ TRIK PANA SCHWARZEWALDEA A PANA EDGARA.
V 70. letech v normalizačním období nemohl točit filmy a živil se jako trikař a výtvarník na Barrandově. Spolupracoval na filmech ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA, UPÍR Z FERRATU nebo TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH. V polovině 70. let se zabýval představou „masturbačních strojů“, kterou o dvacet let později zužitkoval v celovečerním filmu SPIKLENCI SLASTI. Opravdový průlom ve filmové branži však byl krátký animovaný film MOŽNOSTI DIALOGU. Úspěch „dialogů“ mu umožnil natočit celovečerní film NĚCO Z ALENKY. Ten ho celosvětově proslavil a Švankmajer se stal navždy pojmem v oblasti experimentální, nekomerční animace.
Na počátku 90.let koupil společně s filmovým produkčním Jaromírem Kallistou (se kterým spolupracoval na několika filmech) staré kino v obci Knovíz, kde založil filmové studio Athanor. Zde později vznikaly další animované filmy Jana Švankmajera.
FALEŠNÁ ŽELVA je reprezantivním příkladem jednoho z objektů z tzv. Příruční Kunstkamery Jana Švankmajera. Dílo je v dominantní míře určováno filozofií a tvůrčími postupy surrealismu – pochází ze sbírky Ivana Melicherčíka. Falešná želva bude dražena v Arthouse Hejtmánek 31.5.2018 jako č. 196
Srdečně zveme všechny milovníky umění na JARNÍ ZAHRADNÍ AUKCI již tradičně konanou v naší galerii Arthouse Hejtmánek v pražské čtvrti Bubeneč. Dražit se bude přes 200 položek, celková vyvolávací cena přesáhne 20 milionů korun. Aukce bude probíhat v prostorách malebné zahrady ve ČTVRTEK 31. května 2018 od 16 hodin.
