1. Tomáši, jste sběratelem umění. Cílenému sbírání se věnujete již několik let, což s ohledem k Vašemu mladému věku možná překvapí. Co Vás ke sbírání přivedlo?
Ano, cílenému sběratelství se věnuji již od svých 26 let. Nestalo se tak ale přes noc a také nemám v rodině žádného sběratele výtvarného umění jako vzor. Byla to poměrně dlouhá cesta. Co mě tedy ke sbírání přivedlo? Když tak nad tím teď přemýšlím, myslím si, že velký
vliv na mě měla určitě hra na violoncello v mém dětství a mládí. Hlavně ten celý proces soustředit se, vnímat a tvořit krásnou vážnou hudbu (Vivaldi, Bach, Mendelssohn– Bartholdy, ...). To byl určitě silný impulz ze začátku. Dále mě formovala výtvarná tvorba mé sestry Daniely, která v mládí navštěvovala stejnou základní uměleckou školu. S jejími kresbami a malbami jsem vyrůstal pak po celou dobu v domě rodičů. To byl jistě další silný impulz. Jinak jakožto člověk zvídavý jsem po čase, řekněme kolem mých 15 let, začal zkoušet namalovat olejem a akrylem i něco sám. Chtěl jsem hlavně poznat na vlastní kůži celý ten proces, co asi ti malíři tak během malování řeší.
Pak během studia na vysoké škole v Praze jsem začal víc a víc navštěvovat ze zvědavosti různé vernisáže a výstavy hlavně českých mladých umělců. Zde došlo k dalšímu velkému impulzu. Nakonec jsem si uvědomil, že mne vedle samotné tvorby těchto mladých malířů zajímá zároveň i jejich příběh, aktuální výzvy, radosti a strasti. Odtud už to byl jen kousek začít sbírat jejich obrazy. Je to pro mne velká radost!
2. Sbíráte především díla mladých malířů. Proč právě toto zaměření?
Myslím si, že to má hlavně souvislost s tím, že sbírám jak samotné dílo, tak zároveň jeho tvůrce. A přirozeně si jako představitel mladší generace mám asi více co říci s mladšími malíři.
Po čase jsem si také uvědomil, že mladí malíři to mají hodně těžké po absolutoriu umělecké školy. Skoro nikdo je nezná, trápí je otázka financí, bydlení, zařízení ateliéru, PR, organizování výstav apod. Potřebují prostě aspoň trochu povzbudit v této fázi, kdy ještě nejsou etablování na umělecké scéně. Věřte mi, že to po čase hodně ocení a to je další velká radost pro mě!
3. Motivem, který provází Vaši sbírku je „Cesta“. Ať již symbolická, či reálně zobrazená. Byl to záměr od začátku?
Záměr to určitě od počátku nebyl. Nechával jsem se vést především mojí intuicí a až po čase jsem objevil, že má vznikající sbírka inklinuje hodně k tématu jako je cesta, stezka nebo dálnice. Ale jde to i dál. V mé sbírce najdete témata jako je horizont, výhledy na krajinu, vyvěrající pramen či jakýsi přechod mezi reálným a virtuálním světem.
4. Souvisí Vaše sběratelská vášeň s Vaším civilním povoláním?
Hlavní souvislost mezi sběratelstvím a mým civilním povoláním vidím snad v tom hlavním motivu mé sbírky – tedy cestě. Téměř vždy při analýze aktuálních firemních procesů, od návrhu řešení až po samotný výběr nového softwaru jsem s klientem vlastně na společné cestě. A ne vždy je to cesta snadná a rychlá!
5. Který malíř Vás v poslední době zaujal a kterého naopak sledujete již dlouho?
V poslední době mne z českých malířů hodně zaujal Tadeáš Kotrba, Tomáš Předka a Hedvika Dalecká. Z německých pak Manuel Rumpf.
Dlouhodobě sleduji malíře Matěje Macháčka, Lucii Jindrák Skřivánkovou, Markétu Urbanovou a Jiřího Hauschku.
Už od mládí jsem fascinován obrazy malířů jako je Neo Rauch nebo Peter Doig. To je fakt
pecka!
6. Doporučil byste nějakou knihu o umění, která Vás v poslední době zaujala?
Velmi dobrá otázka! Stále se vracím k těmto 3 titulům:
- Umění sbírat umění, autor Michael Třeštík
- 7 days in the Art World, autorka Sarah Thornton
- Die Kunst und das gute Leben, autor Hanno Rauterberg
Medailonek sběratele:
Sběratel výtvarného umění Tomáš Ciba (nar. 1985) je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a aktuálně se profesně věnuje softwarovému poradenství a procesnímu řízení ve firmách. Nemá žádné formální vzdělání v oblasti umění. Od mládí je však okouzlený vážnou hudbou (hrál 13 let na violoncello), architekturou a výtvarným uměním.
Tomáš Ciba je svědomitým shromažďovatelem informací. Rád se dozví o umělcích, které se rozhodne zařadit do své sbírky, co nejvíce, ale nezůstává pouze u nich. I sám sebe neustále vzdělává a konfrontuje s jinými názory. Je si vědom, že kvalita je pro sbírku důležitá, aspiruje-li na to být v budoucnu přínosem i pro širší veřejnost. S tímto vědomím utváří svoji sbírku od roku 2012. Žije střídavě v Německu a v České republice.
O autorce:
Michaela Banzetová (1986) vystudovala dějiny umění a management v kultuře na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2017 obhájila na Fakultě výtvarných umění VUT doktorandskou práci na téma Marketingové strategie obchodu s uměním se zaměřením na současnou českou výtvarnou scénu. Spolupracovala s několika soukromými galeriemi a státními institucemi v ČR i zahraničí, mezi lety 2014 a 2016 pracovala jako tisková mluvčí Moravské galerie v Brně. Pravidelně publikuje v uměleckých periodikách, zajímá se o vizuální kulturu obecně, umělecký trh, sběratelství, prezentaci a propagaci umění, vzdělávání umělců a mechanismy jejich etablování na umělecké scéně. Její dosud vydané knihy se věnují uměleckému provozu a prezentaci pohledů jednotlivých jeho účastníků. Žije v Londýně a v Brně.
Vydané publikace:
O práci galeristy a trhu se současným uměním / Nejen v České republice
Co to znamená být (úspěšným) umělcem
Použité obrazy: Jiří Hauschka, Highway (úvodní foto); Matěj Macháček, Mokřady
