Tvorba Jaroslava Štědry (1945) prošla dlouhým, ale ve své vnitřní logice pochopitelným vývojem. Zprvu maloval figurální náměty, aby posléze zjistil, že mu figura nepřináší to, co od malování očekává. Vnitřní prožitek a uspokojení. Poté více než patnáct let maloval v plenéru a v nejlepším slova smyslu rozvíjel impresionistickou tradici české malby. Obrazy mu však posléze přišly příliš realistické a nastoupil na cestu oproštění se od skutečnosti zobrazované krajiny k abstrakci, kdy jejich slohotvorným prvkem se stává světlo. Světlo je vnitřní, spirituální, práce s ním není nepodobná pozdním obrazům Josefa Šímy, ale pouze ve společných východiscích.
Důležitou součástí Štědrovy tvorby je poezie. Přesto, že dnes píše sporadicky, báseň je v obrazu přítomna. Není náhodou, že obraz má před svým vznikem nejprve název, který je obvykle bytostně básnický. Sám říká: „Název obrazu je reálná myšlenka obrazu, který následně namaluji.“ Barvy klade přes sebe, jsou lazurní, jednotlivé vrstvy prosvítají, vyzařuje z nich měkké světlo. Ovládají prostor. V obrazech z poslední doby se objevují i odkazy na biblická témata a světlem modelovaný děj. Poprvé budou vystaveny i akvarelové skici k jednotlivým tématům.
Důležité pro dokreslení osobnosti Jaroslava Štědry je zmínit, že přes dvacet let učil na Střední uměleckoprůmyslové škole na Žižkově obor užitá malba, jeho výukou prošlo více než sto posluchačů. Z nich mnozí, dnes již výkonní umělci, považují setkání s ním za iniciační.
Výstava v Galerii Smečky je koncipována jako průřez Štědrovým dílem s akcentem na posledních dvacet let.
Jaroslav Štědra
Narozen 4.1. 1945 v Teplýšovicích.Studoval na SOŠV v Praze.
V minulosti působil jako pedagog na SUPŠ v Praze na Žižkově.
Člen JUV, člen uměleckého sdružení Kompresionistů.
Dimitrij Kadrnožka o Jaroslavu Štědrovi
Malířské dílo, malba v kontextu filosoficko-estetickém dnes mizí pod tlaky pseudospekulací, sofistik mediálně komerčních a preferování kýče s titulem moderního objevného umění, postrádající charakter uměleckého díla.
Jaroslav Štědra je právě tím umělcem, který těmto tlakům nepodléhá a naopak tyto kvality estetiko-filosofické má. Sděluje je ve svém díle. Má sílu výpovědi všech smyslů.
Malba pedantsky nádherně jemně traktovaná v nekonečných nuancích vytváří svět nadskutečna ověřeného skutečnem. V maximálně sledovaném a pod kontrolou spiritu a vnitřních nálad a cítění ve všech aspektech disciplinované. Barva, plocha podřízená svébytné komposici a plánu nám sděluje a vypráví s nadskutečným citem o vidění světa v transcendentní poloze jejího smyslu.
Nemohu než opakovat obdiv k tomuto vskutku bez nadsázek umělci. Bohužel druhu již vymírajícímu pod tlakem pseudomodernismu postrádajícímu fundamentálních kvalit.
Štědra nepotřebuje dlouhého vysvětlování nesrozumitelných komplikovaných komentářů, co umělec říká, míní. Mluví za něho jeho obrazy.
Děkuji za takovou tvorbu a takové dílo v hluboké pokloně a s kloboukem v ruce.