Od své poslední retrospektivní přehlídky v Jízdárně Pražského hradu v roce 2019 se autor vrací ze svého Brnířovského ateliéru znovu do Prahy, aby představil dosud nevystavené práce včetně dvou monumentálních sedmimetrových formátů.
Michael Rittstein je jedním z nejaktivněji pracujících umělců u nás, nehledě
na množství děl, která za mnohá desetiletí svého tvůrčího života vytvořil či
generaci, mezi kterou datem svého narození patří. Jeho autorský přístup je
systematický, s předem promyšlenou koncepcí a je výsledkem mnohaleté
vášně vyprávět příběhy, zaznamenávat prchavé okamžiky, bizarní historky,
které se možná staly jak ve světě lidí či zvířat, zhmotňovat emoce, prožité
přes sebe i spojené s nutkavou potřebou neustále pozorovat okolní dění,
které startuje jeho imaginaci a podněcuje jeho občas poťouchlý smysl pro
humor.
Kniha a stejnojmenná výstava Klokaní Tarzan představuje poslední čtyři tvůrčí
roky Rittsteina jako imaginativního dokumentaristu svých cestovatelských
výprav do našich civilizačních kolébek v čase i prostoru. Jako obdivovatel
historických událostí a jejich přínosu pro vývoj lidstva ve svých posledních
cestách zvolil za cíl Indii a Mexiko, ve vzpomínkách i Austrálii, jako místa
událostí svých imaginárních příběhů (komiks Klokaní Tarzan) nebo jen jako
pozorný a empatický divák situací a detailů, které se odehrávají kolem něj.
Ať už jsou to sběrači odpadů, děti hrající si na indické ulici, nebo odpočívající
tulák či mechanik z mexické opravny aut, případně lov mamuta a jiné divé
zvěře v dávných prehistorických dobách, tyto pomíjivé fragmenty
z obyčejných lidských životů, které se dnes a denně odehrávají kolem nás
a my je v důsledku zrychleného rytmu času spíše míjíme bez povšimnutí,
Rittstein volí za hlavní aktéry svých pláten, často s pečlivou studií pohybu
a zhmotňuje tak stopy těchto zážitků s věčnou platností.
Se stejnou oddaností a hravostí se obrací do mikropříběhů rozličných
zvířecích druhů převážně české provenience, jakési farmy zvířat ze
současnosti. Sám jako téměř celoživotní rezident západočeské vesnice
Brnířov, jíž je hrdým patronem, je obklopen zvířenou, které se v jeho očích
i v malbě dostává úcty, pocty i vlastností srovnatelných s lidským druhem.
Rittstein jako humanista i darwinista zároveň vnímá důležitost rovnováhy
všech živých tvorů a jeho obrazy jsou toho důkazem. Tisíc a jeden pohyb
a příběhy domácího kocoura, který mu je každodenní inspirací, myší
zvědavci na výletě do galerie moderního umění, ženy jako intimní přítelkyně
tvorů zvířecí říše už jsou pro autora signifikantní prvek a jsou od něj zcela
neoddělitelné. Občas až scénograficky vystavěné groteskní inscenace
společných lidskozvířecích příběhů z Rittsteinovy fantazie dokladují jeho
životní radosti a oblibu fabulace.
Výstavu doprovází dvojjazyčná publikace s úvodním slovem Blanky
Čermákové, shrnující autorův přístup a dílo z posledních dekád, rozhovor
s autorem o jeho malířském přístupu s ohlédnutím do osobní historie a výběr
z děl za poslední čtyři roky. Autorkou grafického zpracování publikace je Jana
Vahalíková.
