100 let Hollaru

Události - obrázek 13. září v 17 hodin bude v Galerii Hollar otevřena výstava Sdružení českých umělců grafiků Hollar, uspořádaná ke stému výročí jeho existence. Je věnována jeho historii a předznamenává velkou přehlídku tvorby žijících členů, která bude o měsíc později otevřena v Obecním domě hlavního města Prahy.

Současná expozice představuje ve stručném přehledu zakládající členy Sdružení, mezi něž patřili první předseda T. F. Šimon, první profesor ateliéru grafiky na pražské Akademii Max Švabinský a také první profesoři nových ateliérů knižní tvorby na Uměleckoprůmyslové škole V. H. Brunner, František Kysela či Jaroslav Benda i novinoví kreslíři, karikaturisté Josef Lada nebo Zdeněk Kratochvíl. Pokračuje jejich žáky Vladimírem Silovským, Janem Rambouskem, Vojtěchem Sedláčkem, Karlem Svolinským, Cyrilem Boudou aj., kteří záhy patřili k výrazným osobnostem naší meziválečné výtvarné scény. Zastoupeni jsu rovněž umělci takzvané válečné generace Jiří Kolář, Kamil Lhoták, Josef Liesler, František Gross, k nimž se s jistým zdržením, zaviněným zavřením vysokých škol, připojila i část generace „zlatých let šedesátých“ s Jiřím Johnem, Vladimírem Komárkem, Jaroslavem Šerých, Oldřichem Kulhánkem, Evou Bednářovou, Adolfem Bornem, ze slovenských grafiků Albínem Brunovským aj.

foto k článkuOproti jiným výtvarným spolkům nebyl SČUG Hollar nikdy vymezován generačně ani jednotným výtvarným programem, ale pouze kvalitou grafické tvorby. Nejdříve se v něm setkávaly generace symbolistů s karikaturisty, s novinovými kreslíři a ilustrátory, kteří v užité tvorbě dávali přednost ornamentálně dekorativním řešením, postupně se odklánějícím od secese.

Ještě v meziválečném období obohatili profil Hollaru hlavně absolventi grafické speciálky. Na doporučení svého profesora Maxe Švabinského, aby si všímali života, reagovali na skutečnost uměním dosud opomíjenou. Objevovali městskou periferii, krásu všedního dne, vyjadřovali svůj zájem sociální.

foto k článkuSotva si Sdružení českých umělců grafiků Hollar vydobylo své pevné míst na české výtvarné scéně a podílelo se úspěšně také na mezinárodních výstavách, následující generace vstoupila do dějin umění opět jako generace válečná. Podstatná část její tehdejší tvorby zůstávala skryta za stěnami ateliérů. Nastal nejen útlum činnosti, ale především nebylo odkud čerpat nové členy. Mladá generace nastoupila ze zavřených vysokých škol většinou na nucené práce.

foto k článkuPo osvobození se mladí vrátili do škol s hlubokou životní zkušeností a se značnou touhou po vzdělání. Jejich cestu za uměním komplikovalo hledání nové orientace v poválečné Evropě a záhy doktrína socialistického realismu, z níž vytěžili alespoň dokonalé osvojení kresby. O to více je začala fascinovat abstrakce. Téměř každý z mladých grafiků si alespoň zkusil nosnost struktury, geometrického tvaru či působivost koláže než dospěl k poznání, že nové podněty je třeba zhodnotit vlastním viděním a ve „zlatých letech šedesátých“ se dopracoval k vlastnímu nezaměnitelnému výtvarnému projevu.

foto k článkuKdyž SČUG Hollar slavil padesáté výročí svého vzniku, byla již na první pohled patrná jeho proměna. Se staršími generacemi odcházelo umění portrétu, městská veduta, krajina či figurální kompozice. Realitou se stávala svébytnost obrazové plochy, která představovala prostor pro imaginaci i pro abstraktní znak. Grafika také vystoupila z uzavřenosti alba, zvětšila své rozměry a stěhovala se na stěny interiérů. Nikdo tehdy netušil, co přinese následující rok. Po celých dlouhých dvacet let pak povědomí soudržnosti udržovaly jen skupiny ze školních ateliérů s nezastupitelnou Grafičankou, Graphothalií a všeobjímajícím Klubem přátel výtvarného umění.

foto k článkuJeště před listopadem 1989 vznikla pracovní skupina, které se podařil obnovit činnost Hollaru a zjara 1991 znovu získat výstavní síň. Meziválečné generace již nežily, z příslušníků tehdejší nové vlny se stali nestoři. Byla přijata řada nových členů, tentokrát už také z nově vznikajících škol a často i z jiných výtvarných oborů, kteří většinou už tak důsledně nedodržovali klasické grafické postupy, zato grafice objevovali nové výrazové možnosti.

Výstava nemůže, bohužel, připomenout všechny nežijící členy. I tak mohla být uskutečněna jen díky výpůjčkám z Památníku národního písemnictví, od Nadace Hollar, od rodin zesnulých umělců, od sběratelů a přátel Hollaru.

A. J. Alex, J. Bauch, J. Benda, E. Bednářová, F. Bílek, A. Born, C. Bouda, Z. Braunerová, V. H. Brunner, A. Brunovský, L. Čepelák, V. Fiala, E. Filla, F. Gross, A. Hoffmeister, O. Janeček, B. Jaroněk, L. Jiřincová, J. John, J. Kolář, V. Komárek, J. Konůpek, Z. Kratochvíl, J. Kubíček, O. Kulhánek, F. Kysela, J. Lada, K. Lhoták, J. Liesler, A. Majer, Z. Mézl, A. Moravec, K. Müller, F. Muzika, J. Pešicová, F. Peterka, V. Preissig, J. Rambousek, V. Sedláček, V. Silovský, V. Sivko, Z. Sklenář, V. Stretti, J. Stretti - Zamponi, K. Svolinský, J. Šerých, J. Šíma, T. F. Šimon, K. Štika, J. Šváb, M. Švabinský, F. Tichý, K. Vik, J. Zrzavý

Na výstavě nebude chybět dokumentační část v podobě členských premií, výstavních katalogů, pozvánek na večery, besedy a plesy pořádané Hollarem. Výstava potrvá do 8. Října 2017.

100 let Hollaru
Kurátor: PhDr. Blanka Stehlíková
Doba trvání výstavy: 14. 9. – 8. 10. 2017
Místo konání: Galerie Hollar, Smetanovo nábř.. 6, 110 00 Praha 1

Autor / zdroj:
Publisher: iUmeni.cz

100 let Hollaru - www.iUmeni.cz ()

Zpět na výpis


Další události


Den Architektury 30.9.-1.10.2017

Knižní akce

Quido Šimek
Quido Šimek
Nové povídání o pejskovi a kočičce
Nové povídání o pejskovi a kočičce
Hlemýžď Čilišnek
Hlemýžď Čilišnek

Z ostatních rubrik

Knižní novinka

Art+Antiques 2017/9

Pavel Babáček - webdesigner, graphic designer, html coder