Konkrétní a konstantní, přitom pohyblivé a proměnné. Špilberk vystavuje dílo Radka Kratiny

Události - obrázek Struktury ze zápalek, korkových zátek nebo těstovinových písmenek, pohyblivé dřevěné reliéfy či kovové variabily zaplnily galerijní místnosti na hradě Špilberku.

Nová výstava Muzea města Brna představí výběr z díla brněnského rodáka Radka Kratiny v dialogu s tvorbou jemu blízkých umělců Jiřího Hilmara, Dalibora a Ivana Chatrných. Lidé na výstavě nazvané „Radek Kratina – Konstanty a proměnné“ uvidí výrazný projev výtvarné generace, která se v 60. letech stala nositelkou tehdy aktuálních neokonstruktivistických tendencí a jejíž projevy byly objevné a radikální i v evropském kontextu.

foto k článku Sochař a grafik Radek Kratina (1928–1999) byl jednou z klíčových osobností poválečného racionálně orientovaného umění, které se v Československu projevilo mimo jiné založením Klubu konkrétistů (1967). Představitelé tohoto proudu navazovali na meziválečnou avantgardu – domácí Devětsil, německý Bauhaus nebo nizozemský De Stijl – a rozvíjeli možnosti minimalismu, op-artu, kinetismu a geometrie. Jejich hlavními vyjadřovacími prostředky byly body, linie, struktury a rastry, zajímalo je řazení prvků, rytmus, pulzování či zapojení diváků do proměny výtvarného díla. „Moje objekty jsou pouze tím, čím jsou, sebou samými, skladbou geometrických elementů z prefabrikovaného průmyslového materiálu, které lze přemisťovat, přetáčet nebo rozvinout do prostoru,“ prohlásil kdysi o své tvorbě sám Radek Kratina.

foto k článku Návštěvníci uvidí Kratinova raná díla z 50. let, kdy navrhoval barevné textilie (např. Panneau pro československý pavilon na EXPO´58 v Bruselu), pohyblivé dřevěné hračky nebo papírové kostky z vystřihovánek, a především díla z let 60. Zastoupeny jsou jeho monotypy s obtisknutými předměty i vlastnoručně vyráběnými tiskátky, od nichž se dostal k materiálovým strukturám. Tvořil je kapáním barev na plochu i fixováním různých materiálů.
foto k článku Struktury od amorfních shluků po systémové rastry tvořil z těstovinových písmenek, korkových zátek nebo sirek. Od poloviny 60. let Kratina vytvářel variabilní dřevěné reliéfy s otočnými barevnými válečky či hranoly. Právě jejich pohyb mohl změnit celkový vzhled díla – a mohl to učit sám divák, lépe řečeno účastník. Po roce 1970 začal Kratina využívat i kov, který mu poskytl větší preciznost i více možností pohybu a variací. „Kratinova díla vybízí k dialogu, k invenční hře. Jsou otevřeným procesem, do kterého vstupujeme jako partneři, kteří pod taktovkou umělcova záměru smí zakusit sílu tvořivé energie,“ říká kurátorka výstavy Ilona Víchová. Návštěvníci v expozici najdou napodobeninu jednoho Kratinova díla, které si mohou libovolně seskládat.

foto k článku Na výstavě jsou kromě děl Radka Kratiny zastoupena i díla jeho souputníků, Jiřího Hilmara, Dalibora a Ivana Chatrných. „Spojoval je vztah k experimentu, originalita a racionální úvahy, ale i spontaneita a intuice. Tvůrčím motorem pro ně bylo nacházení a vizualizování základních jevů našeho světa, tedy konstanty, pevné struktury, které se navenek jeví v celé plejádě proměnných,“ vysvětluje Víchová název výstavy. Kratinova díla doplňují šňůrové realizace a prošívané obrazy Dalibora Chatrného, optické papírové reliéfy Jiřího Hilmara nebo abstraktní kompozice Ivana Chatrného. Výstava Konstanty a proměnné se koná k příležitosti nedožitých 90. narozenin Radka Kratiny (2018) a 80. narozenin Jiřího Hilmara (letos). Výstavní projekt Muzea města Brna navazuje na přehlídku Kratinova díla v Museu Kampa v Praze.