Mnoho lidí tvorbu této umělkyně vidělo znovu dlouho poté, co o ní možná slyšeli ve školních lavicích. Toyen, která většinu života prožila v Paříži, tak nabyla znovu uznání a respekt a právem tak obsadila nejvyšší příčky osobností umělecké avantgardy první poloviny 20. století.
Významná umělkyně však nebyla jen malířkou pláten, velkou část její tvorby tvořily i kresby, litografie, návrhy obálek a hlavně ilustrace české i cizí beletrie, románů, povídek atd.
Za svůj život Toyen vytvořila stovky ilustrací, tedy mnohem více než obrazů. Poslední ilustrace od Toyen vytvořené v Československu vznikly mezi lety 1946-47, tedy krátce před jejím odjezdem do Paříže. Pak samozřejmě ilustrovala dál, ovšem už ne v tak velké míře.
Knihy, které ilustrovala, obsahují často (hlavně ty ze 30. let) samostatně na stránce z kvalitního papíru ilustraci, což některé lidi mohlo nabádat (a stále nabádá) k tomu, aby je vyřízli, občas i dobarvili, podepsali, zarámovali a následně vydávali za originál podepsaný umělkyní, který zdědili. Tyto zarámované stránky knih se pak v internetových aukcích mohou vyšplhat až na částky v řádech tisíců korun, přičemž samotné knihy se všemi ilustracemi se nejčastěji pohybují v řádu stovek. Prodejci těchto zděděných „pokladů“ ve své podstatě v informacích o draženém produktu neuvádějí žádnou klamnou informaci. V popisu dražené položky často píší: ,,starý ofsetový tisk“ nebo ,,originální zinkografie“ , což je sice pravdivé, ale stále jsou to jen stránky vyříznuté z knih.
Tyto vyříznuté a zarámované ilustrace z knih se na internetových obchodech vyskytovaly i před výstavou Snící rebelka, ovšem v menší míře. Nyní, po skončení výstavy, se objevil ještě nový typ těchto pochybných obrázků, mezi nimiž můžete najít dokonce i přetisk velkých olejomaleb na menší kvalitní papír. Oněm neoriginálním obrázkům dodává na „autentičnosti“ číslování a signatura TOYEN, což rozhodně není její rukou a už vůbec mi není jasné, proč by někdo na papír tiskl fotografii olejomalby a dodával k ní pochybný certifikát v italštině.
Mezi nejčastějšími takto nabízenými obrázky se vyskytují nestydaté falické obrázky kašpárků a balerín ze sbírky Jednadvacet, ovšem už jen to, že existuje pouze jediný originál tohoto cyklu kreseb věnovaný Bohuslavem Broukem jako svatební dar jeho bratru Jaroslavovi, znamená, že vše, co je zarámováno, jsou jen novodobé reprinty, nejčastěji z nového vydání roku 2002 (http://www.torst.cz/czech/detail.php?pk=272). Dále také větší kresby k Máchovu Máji z roku 1936 nebo z Koptovy trilogie Červená hvězda.
Tato problematika se netýká pouze Toyen, ale také ilustrací malíře Jana Zrzavého či jejího kamaráda Jindřicha Štyrského.
Desítky knih jsou tak bezostyšně, nenávratně ničeny pro mamon lidí, kteří jsou vzdáleni k lásce a úctě ke knihám, potažmo k umění, a jejich úmysly jsou různé, rozhodně však však nikoli dobré.
Závěrem je tedy ještě nutné připomenout, že mnoho originálů ilustrací samozřejmě existuje, ovšem určitě je nikdo nebude dražit na internetu. Nejčastěji jsou v renomovaných galeriích a jejich hodnota se pohybuje v stovkách tisíců a výš.
Pokud tedy nemáte přebytečné statisíce a přesto chcete mít kousek Toyen doma, kupte si raději za pár stovek knihu s jejími ilustracemi a začtěte se do starých románů, které Vám navíc i odryjí její nitro, pohnutky, se kterými ilustrace ke knize tvořila a vnoříte se tak více do jejího surrealistického světa. Vytržená a zarámovaná stránka z knihy Vám kromě utracených peněž žádnou další přidanou hodnotu nepřinese.
