Po výstavě Petra Písaříka, Jakuba Švéda či Milana Kunce uvádí nový výstavní prostor HYB4 (Kampus Hybernská) další významnou událost – výstavu obrazů posledních prací Davida Pešata a Tomáše Polcara “PEŠAT POLCAR HYB4”, která snoubí dva zcela odlišné umělecké styly.
„Na první pohled tu jde o konfrontaci (z latinského frons, čelo), tedy setkání tváří v tvář a vzájemné porovnávání, ale také střetnutí nevylučující konflikt. Vnitřní rozpor se ale nekoná a mezi navenek tak odlišnou dvojí malbou se rozvíjí rozhovor (z řeckého dialegomai, rozmlouvat, rozvažovat) – vnitřní dialog – osobní tázání a odpovídání, kde oba umělci skrze svou tvorbu hledají a nalézají smysl, pravdu či cestu”, popisuje kurátorka výstavy Lucie Šiklová.
Svá nejnovější díla, která vznikla za poslední rok, představí Tomáš Polcar, absolvent pražské AVU, který prošel ateliéry tří vynikajících osobností českého výtvarného umění – Huga Demartiniho, Aleše Veselého a Milana Knížáka. Jakkoli je jeho tvorba autorsky rozpoznatelná (monochronní, abstraktní kompozice, ovládnutí tvaru, hmoty i myšlenky), není pro něj typický jeden pevný rukopis. V malbě se drží především škály bílých, šedých a černých odstínů a zaujímá polohy čistě geometrické i ryze expresivní. „Ve své práci dlouhodobě pracuji v několika tematických, postupně se vyvíjejících cyklech HNITÍ PLODÍ ŽITÍ, ATOMOS, SOMA, REZONANCE, KYKLOS. Obsahem těchto cyklů jsou pojmy – Rytmus, opakování, síť. Chyba. Život. Růst. Rozpad”, uvádí umělec.
V kontrastu k Polcarově tvorbě stojí barevná expresivní malba Davida Pešata – výběr nejlepších prací z posledních tří let. „Svou výtvarnou práci vnímám jako sondu do vlastních duševních tvarů. Tyto tvary porovnávám a konfrontuji s tvary vnějšího světa. Výsledný obraz je kombinací obojího, a to ve smyslu začátku i konce. Tak jako starořecký Abraxas se snažím postavit sám sebe do prostoru mezi formu a obsah, mezi bytí a nebytí, mezi čas a ne-čas“, vysvětluje autor. David Pešat absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Jiřího Sopka a jeho malířská práce navazuje na modernistické pojetí obrazu v proměně jeho skladebnosti a formálního výrazu. Většina jeho děl se pohybuje v nejednoznačném poli mezi figurací a abstraktním výrazem. V jeho obrazech se odráží neustálé vnitřní metamorfózy člověka, které paralelně ovlivňují a modelují jeho pohled na svět. Pohled, který nikdy nezůstává stejný.
Výstava dvou zcela odlišných uměleckých stylů tvorby Davida Pešata a Tomáše Polcara by neměla uniknout žádnému milovníku umění, oba autoři patří mezi významné malíře postkomunistické éry, jejich práce se dle kritiků vyznačují značnou vyzrálostí a kvalitou a je dobré jejich vývoj pozorně sledovat. Výstava potrvá do 31.10. a zakončí ji křest katalogu k výstavě. Prohlédnout si díla včetně komentáře autorů bude možné 22. 10.
Tomáš Polcar (1973) pražské AVU prošel třemi výraznými ateliéry profesorů Huga Demartiniho, Aleše Veselého a Milana Knížáka.Dlouhodobě rozvíjí několik tematických, otevřených cyklů, resp. řad, v jejichž počátcích stojí setkání s nějakým projevem (rezonance, cykličnost, atomární struktura). Odtud se odvíjí myšlenková cesta, již opětovně zviditelňuje a uzavírá do formy obrazu a sochy. Rytmus, opakování, síť. Chyba. Život. Růst. Rozpad. V malbě se drží především ve škále bílých, šedých a černých odstínů a zaujímá polohy čistě geometrické i ryze expresivní. http://www.tomaspolcar.cz
David Pešat (1980) vystavuje od roku 2004, za tu dobu se podílel či sám zrealizoval několik desítek výstav. Absolvoval Akademii výtvarných umění v roce 2007 v ateliéru malby Jiřího Sopka, jeho malířská práce navazuje na modernistické pojetí obrazu v proměně jeho skladebnosti a formálního výrazu. Většina jeho obrazů se pohybuje v nejednoznačném poli mezi figurací a abstraktním výrazem. Obrazy jsou tu jakousi anatomií proměn a referencemi neustálých vnitřních metamorfóz člověka, které paralelně ovlivňují a modelují jeho pohled na svět. Pohled, který nikdy nezůstává stejný. https://www.davidpesat.cz/