Umělec v posledních letech pracuje na početné sérii maleb, jejichž pojítkem je práce s textem jako výchozím principem výstavby obrazu
Řeky v obrazech symbolizují proudy, které vzniknou mezi jednotlivými tvary. ,,Václav neponechává nic náhodě, všechny tvary vykresluje s přesností. Jednotlivé barvy na sebe vrství, vzniká tak skutečná podívaná," uvedl kurátor výstavy Martin Vaněk. Kočí obrazy pojmenoval anglickými názvy jako například Hate Less, Free Love či Never been better.
Václav Kočí pochází ze Znojma a kromě učitelství je také jedním z organizátorů akce Open Studios, která pravidelně zprostředkovává výtvarné umění širokému publiku. ,,Moje malby jsou charakteristické užitím geometrické abstrakce, pomocí níž objevuji hlubší principy jazykového kódu. Ty pak převádím do vizuálního sdělení," řekl výtvarník. Malířský proces má při tvorbě plně pod kontrolou, k plátnu přistupuje racionálně a s matematickou přesností. Náhoda nebo spontánnost zaujímá v jeho dílech málo místa, pokud se objeví, zapojí je exaktně do celku.
Kromě určující role slova a geometrie je Kočího nejvýraznějším prostředkem vyjádření samotná barva. Ze základní barevné škály odvozuje další barvy vzniklé překrýváním. Právě rozmanitost barev na první pohled diváka upoutá. Barevnost je mnohdy divoká a překvapivě agresivní, jinde zase klidná a navozující dojem meditace. ,,Jeden z obrazů jsem vytvořil ke stoletému výročí Československé republiky. Použil jsem na něj barvy trikolóry," dodal Kočí.
Václav Kočí (nar. 1981 ve Znojmě) je vizuální umělec věnující se převážně malbě. Zároveň je jedním z organizátorů Open Studios, události, jež pravidelně zprostředkovává výtvarné umění širokému publiku. Studoval v ateliéru malby 3 Petra Kvíčaly na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, doktorát získal tamtéž. Působí také jako pedagog Fakulty stavební VUT v Brně. Jeho malby jsou charakteristické užitím geometrické abstrakce, pomocí níž rozkrývá hlubší principy jazykového kódu, který převádí do vizuálního sdělení. Vedle geometrie je Kočího nejvýraznějším prostředkem vyjádření samotná barva – ze základní barevné škály odvozuje další barvy vzniklé překrýváním. Malířský proces má plně pod kontrolou, k plátnu přistupuje racionálně a někdy až s matematickou obsedantní přesností. Náhoda nebo spontánnost zaujímá v jeho tvorbě pramálo místa – a pokud se objeví, zapojí ji exaktně do celku. V posledních letech pracuje na početné sérii maleb, jejichž pojítkem je práce s textem jako výchozím principem výstavby obrazu. Textová sdělení, která používá, jsou jednou hlubší, podruhé lapidární. Přesto nejsou v konečném důsledku důležitá, jsou prvotním východiskem konceptuálního obrazu, jenž totiž během procesu ztratí schopnost jazykový kód, jemuž je maximálně podřízen, předat. Proto se Kočí dopouští zdánlivých chyb kompozice – na obrazech můžeme pozorovat přeryvy, průrvy, na první pohled zbytečné a rušivé mezery – tyto „chyby“ jsou však důležitým stavebním prvkem jeho současných obrazů, které pouze díky nim odhalují hlubší význam jeho děl.
