Archer, Medek a Čapek společně v Galerii Zdeněk Sklenář

Události - obrázek Raná tvorba Mikuláše Medka, výjimečný soubor Josefa Čapka a barevná plátna a fotogramy současníka Josefa Achrera. Tři výtvarníci na společné výstavě v pražské galerii Zdeněk Sklenář.

JOSEF ACHRER – NE SPÍ V LESE

foto k článkuGalerie Zdeněk Sklenář představuje samostatnou výstavu Josefa Achrera NE spí v lese. Achrer, známý především soustředěným zkoumáním vztahu informací a dat v současné informační společnosti, zde představuje zcela novou polohu své malířské tvorby. Pro výstavu v Schönkirchovském paláci vytvořil cyklus obrazů s tématem hledání úkrytu v tropickém lese ve snaze nalézt ztracený klid a v konečném důsledku i sebe sama. Achrer překvapuje výraznou barevností pláten a upřímným zaujetím klasickými malířskými technikami. Poprvé je zde také představen cyklus velkoformátových fotogramů, které jsou v autorově tvorbě novinkou a pro milovníky jeho díla překvapením. Tato fotografická technika známá především z děl umělců, jakými byli Man Ray či László Moholy-Nagy, je nově užita v malířském ohledu. Sám Achrer v této souvislosti říká, že jde o skutečné naplnění termínu fotografie ve smyslu kresby světlem.

V cyklu fotogramů Achrer pracuje s fotografií malířským způsobem. Na papír klade různé šablony, hraje si se světlem a stínem.

Achrer míní, že fotogram se v historii umění objevoval mnohokrát. Považuje za důležité tuto techniku znovu objevovat a upozornit tak na významné manipulativní možnosti, které fotografie skýtá, ale přitom se vyvarovat fotografování světa reálného. Podle svých slov z tohoto přístupu cítí protiklad k podstatě fotografie, která je dnes maximálně kvalitním a super barevným obrazem zkrášlujícím naši představu o realitě. „Důvodem, proč jdu touto cestou od obrazu k fotografii provedené v co nejvíce analogové původní technologii, je to, že cítím potřebu se s fotografií vyrovnat malířským, abstraktním způsobem, a tím tak jít proti dokumentárním vlastnostem fotografie samotné.

„Josef Achrer je pro mne příkladem umělce, jehož mravní zodpovědnost je inspirativní. Po předešlých obrazech, v nichž vznikl termín infomanická společnost, se nyní představuje zcela novými, které vyvěrají z předešlých údobí a naznačují posun autora,“ říká o nejnovější tvorbě Josefa Achrera galerista Zdeněk Sklenář.

HOMMAGE Á MIKULÁŠ MEDEK

foto k článkuDalší výstavou, jíž Galerie Zdeněk Sklenář otevírá podzimní výstavní sezonu, je Hommage à Mikuláš Medek. Sedm obrazů, které jsou součástí národních dějin, pochází z rané tvorby Mikuláše Medka spjaté převážně s obdobím od 50. do 70. let. Nepochybným headlinem výstavy je legendární obraz Cranachovská nadlyrika s imperialistickou květinou. Obrazu předcházela fotografie jeho ženy Emily se stejným názvem, avšak bez květiny, pořízená v roce 1950. I k dalším prezentovaným obrazům se vážou velmi osobní a často až osudové příběhy ze života jednoho z nejvýznamnějších umělců – některé Medek schovával v gauči, jiné ve strachu ukryl před státní bezpečností do hromady uhlí, další rozřezal nožem.

V Galerii Zdeněk Sklenář je prezentován obraz Vajíčko, který se Mikuláš Medek pokusil koncem 50. let zničit. Jeho žena Emila jej však zachránila a ukryla, o deset let později dala plátno nalepit na pevnou podložku – řez nožem je stále vidět. Přesto dílo působí monumentálně.

Obraz Bez názvu (Kukuřice) byl schován po mnoho let v gauči u Medkových doma. Gauč podle slov dr. Evy Kosákové skrýval obrazy, které se už buď nevešly na stěny, nebo je již Medek zavrhl. „Největší radost pro sběratele bylo, když mu bylo dovoleno nahlédnout do gauče,“ říká.

Infantilní krajina nebo Infantilní procházka patřila vždy k oblíbeným obrazům Medkovy ženy Emily, která jej nikdy nedovolila prodat, což se jí u mnoha jiných, jí připsaných děl bohužel nepodařilo.

Obraz Králík je jeden z mála malovaných Medkem podle modelu. Masitý králík byl dar od příbuzných. Mikuláš králíky nesnášel, neb to bylo jediné maso dostupné za války. Rodinná tradice praví, že se Medek rozhodl králíka malovat, aby ho nemusel jíst. „Po pár dnech začal králík k Mikulášově radosti zavánět a tak mu Emila udělala fotografii, podle které pak obraz dokončil,“ doplňuje Medkova dcera.

Poslední dva obrazy a obraz Mlynářova vášeň byly léta zahrabány pod uhlím ve sklepě bytu na Nábřeží Legií. Když přišla v roce 1956 tehdejší státní bezpečnost zadržet Medkova bratra Ivana, Mikuláš usoudil, že by při následné domovní prohlídce mohly tyto obrazy rodině přitížit. A tak je ještě se všemi fotografiemi Emily schovali do sklepa a zasypali uhlím. Vyzvednuty byly až při stěhování, k restaurování došlo až v 80. letech

JOSEF ČAPEK / OSMERO LINOLEÍ 100 LET

foto k článkuTřetí výstavou v Galerii Zdeněk Sklenář je Josef Čapek: Osmero linoleí. Jde o jeden z nejvzácnějších souborů naší historie v oblasti grafické tvorby. Tento soubor, vzniklý v roce 1919, nebyl ve své komplexnosti doposud představen. Album Osmero linoleí je prvním výsledkem Čapkovy spolupráce se staroříšským vydavatelstvím Josefa Floriana. Josef Florian a Bohuslav Reynek navázali s Čapkem kontakt koncem roku 1917 v souvislosti s jeho literární prvotinou Lelio a všimli si i grafik publikovaných v revui Die Aktion. Linořezy k Apollinairovu Pásmu zaujaly Reynka natolik, že požádal Čapka o ilustrace ke svému překladu Baudelairových Květů zla, který měl vyjít ve Staré Říši. Na začátku roku 1919 pak nabídl Čapek Florianovi několik grafik, kdyby se mu hodily jako výtvarný doprovod ke sborníkům Nova et vetera, ale Florian z nich sestavil samostatný titul edice Dobré dílo. Jde o figurativní motivy, z nichž mnohé odkazují k nejvýznamnějším realizacím v kubizující malbě.

„Posílám Vám současně několik řezeb, jsou všechny určeny pro Vás, ovšem vyberte si z nich jen to, co se bude pro Váš list líbit, ostatní zahoďte. Vázal mne poněkud malý formát; ty drobné ptáčky jsem udělal jen pro ten případ, že byste třeba potřeboval nějakou maličkost k zaplnění prázdného místa pod básní nebo podobně. Naložte tedy s těmi řezbami podle Vaší libosti a dle Vašeho dobrého zdání dle toho, jak by se Vám hodily; později vám pošlu ještě nějaké…,“ píše Josef Čapek vydavateli Josefu Florianovi na jaře roku 1919.

JOSEF ACHRER – NE SPÍ V LESE
JOSEF ČAPEK / OSMERO LINOLEÍ 100 LET
HOMMAGE Á MIKULÁŠ MEDEK
Galerie Zdeněk Sklenář, Praha
12. 9. – 12. 10. 2019

Autor / zdroj:
Publisher: iUmeni.cz

Archer, Medek a Čapek společně v Galerii Zden… - www.iUmeni.cz ()

Zpět na výpis


Další události


Časopis art antiques

Knižní akce

Karel Svolinský / 1896-1986
Karel Svolinský / 1896-1986
Müllerova vila. Detaily
Müllerova vila. Detaily
1912. 100 let od otevření Obecního domu v Praze
1912. 100 let od otevření Obecního domu v Praze

Z ostatních rubrik

Knižní novinka

Sochařské Brno 1989–2019

Jinamodernita.cz