Kmotrem knihy, která mapuje dílo významného českého malíře, kostýmního výtvarníka, scénografa a bývalého automobilového závodníka, byl Pištěkův přítel, sochař a výtvarník Stanislav Kolíbal.
Sám Theodor Pištěk žádnou oslavu významného životního jubilea neplánoval. „Kdyby nebyl křest, který uspořádala galerie, žádné gratulace bych nepřijímal.“ Akci připravil majitel galerie Martin Kodl, který nejen obdivuje Pištěkovu tvorbu i nevšední pozorovací talent, ale také, jak řekl: „nesmírně si vážím toho, že pan Pištěk je skutečný gentleman a správnej frajer“. Na listopadové aukci Galerie KODL se bude dražit jeho plastika Medúza.
Oslavy se zúčastnilo mnoho Pištěkových přátel a známých. Nechyběli ani přátelé ze spolku Paleta vlasti, který vznikl v roce 1962. Ochotnické aktivity Palety vlasti, merendy, besídky, plesy a kabarety byly po celá 60. léta přinejmenším stejně populární jako o desetiletí později besídky Divadla Sklep. Mezi hosty tedy nechyběl producent Jan Balzer s manželkou Eliškou, Bedřich Dlouhý, Jiří Šetlík, Libor Pešeka a mnozí další.
Mezi hosty samozřejmě nechyběli synové pana Pištěka – Martin a Jan. Příjemnou atmosféru večera si užívala také prezidentka Akademie věd Eva Zažímalová, velitel Hradní stráže, plk. Ing. Jiří Kývala, zakladatelka Nadačního fondu Kolowratek Dominika Kolowrat-Krakowská, herečka Zuzana Stivínová, herec a režisér Jan Kačer, kameraman a režisér Jaroslav Brabec, malíř Tomáš Císařovský a dalších několik desítek hostů.
Výpravná publikace „Theodor Pištěk Člověk a stroj“ je věnována zásadní části díla malíře Theodora Pištěka. Zaměřuje se na jeho malby, reliéfy a instalace, jež mají souvislost s automobily, motory, jejich součástmi a fragmenty. Nechybí v ní ikonické obrazy (Velká krajina, Ecce homo či Návštěva u Harrachů), jež se staly součástí zlatého fondu fotorealistického malířství mezinárodního dosahu, stejně jako fantaskní objekty (Hlava medúzy, Minotaurus, Gemini) a monumentální artefakty (především Skříňka s ostatky, která vznikla u příležitosti výstavy na Hluboké v roce 1993). Kniha přináší řadu nových informací. Představuje Theodora Pištěka také jako všestranného sportovce, cyklistu, hokejistu či boxera, především pak nadaného automobilového závodníka, který sklízel úspěchy jak v závodech na okruzích, tak v rallye. Málokdo ví, že pro jeden motoristický časopis testoval v Německu vozy Porsche a psal o nich zasvěcené kritiky.
Autor knihy Petr Volf se dále věnuje umělcově spolupráci s filmem, která vyvrcholila udělením Oscara za kostýmy k Amadeovi, ale projevila se kupříkladu i v jeho scenáristické tvorbě: v roce 1968 napsal scénář k filmu Rallye, který měl režírovat František Vláčil, nicméně po roce 1970, s nástupem normalizačního barrandovského vedení, z jeho natáčení bohužel sešlo. Samostatná kapitola je věnována návrhu démonického závodního vozu, který účinkoval ve snímku režiséra Juraje Herze Upír z Feratu. „Zdá se, že cokoliv Theodor Pištěk dělá, tak je předurčeno k úspěchu,“ říká Petr Volf. „Je to podloženo jeho nesmírným talentem stejně jako pracovitostí. Chce se neustále zlepšovat, překonávat sebe samého. Po zásluze je pokládaný za klasika současného umění. Jeho obrazy jsou jedinečné, autentické, brilantní, výmluvné – a především krásné. Když před ním stojíte, máte neovladatelnou chuť do nich vstoupit a stát se jejich součástí.“