Erika Vrdoljaková: My name is Lucy

Události - obrázek V Galerii Nativ (Bělohorská 92, Praha 6) bude 16. května 2017 zahájena výstava obrazů Eriky Vrdoljakové My name is Lucy.

foto k článkuJméno výstavy, které je zároveň jménem jednoho z obrazů, My name is Lucy, vystihuje autorčin pocit objevování během tvorby. Lucy trhá řetězy k materiálnímu světu. Umožňuje nám najít nový dialog se sebou samým. Poznat v sobě základní instinkty vyvolávající rozruch a vzpomenout si na pocity, které nás dostanou do hlubokého pochopení toho, co vidíme, a osobně nás obohatí.

Erika Vrdoljaková je profesí grafička. Ve své volné tvorbě se věnuje zejména abstraktní malbě. Do svých obrazů často přidává různé na první pohled cizorodé prvky – lepicí pásktu, textil, plast, ty podtrhují přímost a živelnost její tvorby.

Rozhovor s autorkou:

Jak se vaše tvorba proměňovala s časem? Prošla jste nějakými signifikantními stadii?
Začala jsem u grafického designu. Zajímala mě zejména kubistická grafika a ráda jsem pracovala s černo-bílou kombinací. Digitální tvorbu jsem prezentovala jak na plakátech, tak i na canvasech. V minulosti jsem měla své dílo například vedle děl Zdeňka Sýkory, významného průkopníka využití počítače pro uměleckou tvorbu.
foto k článkuPoté jsem se zaměřila na různé patterny (vzory). Z tohoto období měl velký úspěch například plakát s názvem What Am I Doing Here? s dominantním prvkem jelena. Do mé umělecké tvorby také patří etapa fotografování a není pro mě nezbytně důležité mít profesionální fotoaparát, v dnešní době je možné fotit kvalitní fotografie i na mobil.

K abstraktnímu expresionismu, tedy malbě, kterou budete moci vidět na mé výstavě v Galerii Nativ jsem dospěla zhruba před 2 roky. „Zhruba 2 roky intenzivně lepím.“, říká Erika s úsměvem a dodává, že právě tato výstava, bude její premiéra ve vystavování malovaných obrazů.

Co je vaší inspirací pro tato díla?
Můj zdroj inspirace je velice těžké popsat a uchopit. Malbu používám jako způsob odreagování od práce grafičky, nicméně většina inspirace přichází z různých zdrojů. Může jít o píseň, záběr v televizi, někdy se jen probudím s určitým pocitem, který jednoduše musím přenést na plátno a zaznamenat.

Jak dlouho pracujete na jednom obrazu?
foto k článkuNěkteří umělci pracují na několika dílech najednou. Já se naopak potřebuji plně soustředit na jedno dílo. Malba je pro mě velice náročná a po dokončení obrazu jsem vždy unavená. Práce na jednom díle mi zabere zhruba 4 až 5 hodin, nicméně někdy se k dílu vracím, a pracuji na něm na vícekrát.

Jaké používáte výrazové prostředky?
Jak můžete vidět, ráda používám výrazné neonové barvy. Ty mám vybrané již předem, nicméně jejich výběr je intuitivní. Dále také pracuji s netradičními materiály, jako je plast či lepicí páska.

Jak vás napadlo zapojit tyto materiály do vašich děl?
foto k článku„Je to nejspíš v genech.“, poznamenává s úsměvem. Na statku u mé rodiny se vždy všechno schovávalo. Všichni se snažili nacházet nové způsoby využití pro odložené předměty a někdy bylo řešením i právě použití lepicí pásky.  Co na tomto prostředí obdivuji je jeho opravdovost. Je zcela autentické, na nic si nehraje, nic neskrývá, stejně jako místní lidé.

Jak poznáte, že je dílo hotové?
Posouzení, jestli je dílo hotové, je složitý proces. Nejdřív si myslím, že je hotové, a tak přestanu malovat. Odstoupím od něj, pak si uvědomím, že s ním nejsem spokojená. Poté se mi ale opět zalíbí… je to opravdu komplikované. Myslím, že je třeba se to do jisté míry potřeba naučit, jak přestat poslouchat tu potřebu malovat dál. A tato dovednost se získává s časem.

Víte, kolik děl jste doposud vytvořila?
„Tolik, kolik jsem jich vytvořila.“

Máte nějaké místo, kde byste si přála, aby byl váš obraz vystaven?
foto k článkuTak každý má jistě představu o tom, kde by chtěl mít vystavené své dílo. Jako první mě napadá například MoMa – The Museum of Modern Art. Kdo ví, třeba se to někdy podaří. Na sociálních sítích o mou tvorbu projevilo zájem i několik významných lidí. Dokonce mi před nedávnem byla nabídnuta výstava ve Florencii, nicméně termín se shodoval s výstavou zde v Galerii Nativ, takže pravděpodobně využiji dalšího termínu na podzim.

Co pokládáte za váš největší kariérní úspěch?
Za velký úspěch pokládám navržení loga pro projekt Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Projekt má za cíl rozeznat, zda žadatel o azyl splňuje potřebná kritéria. Zranitelnost žadatele je zobrazena pomocí teček, které společně vytváří siluetu žadatele. Tečky navíc znázorňují roztříštěnost jedince a zdůrazňují, že člověk není, stejně jako lidské štěstí, tvořen jako jeden celek.
Mám i další projekty, na které jsem pyšná, většina z nich je zatím v oblasti grafiky.

Jak jste vlastně dospěla k myšlence přenést vaše dílo z plátna na oblečení, konkrétně na sukně?
foto k článkuUž s mou grafickou tvorbou jsem navázala spolupráci s patternbank a mé práce se tak objevily na šatech, kabelkách nebo i polštářích. Nyní jsem tedy ve spolupráci s Akari skirts vytvořila limitovanou kolekci sukní, na kterých můžete poprvé vidět mou novou tvorbu. Do budoucna jsem otevřená dalším projektům, jak v grafice, tak i v malbě a nemusím se nutně zaměřit pouze na sukně. „Mohu si vybít energii na čemkoliv.“, dodává Erika.

Jak by vypadal váš perfektní den?
Upřímně musím říct, že jsem zrovna naprosto spokojená s tím, co dělám. Má práce mě baví a malba je mým koníčkem. Nic bych neměnila.

Co myslíte, že je největší lákadlo, aby lidé přišli na vaši výstavu?
#MyNameIsLucy

Erika Vrdoljaková: My name is Lucy
Galerie Nativ, Bělohorská 92, Praha 6
17.05.2017 - 08.06.2017

Autor / zdroj:
Publisher: iUmeni.cz

Erika Vrdoljaková: My name is Lucy - www.iUmeni.cz ()

Zpět na výpis


Další události


Kniha - Sklo: Czech Glass Design from the 1950s-70s

Knižní akce

Raketa č. 10 - ROCK'N'ROLL
Raketa č. 10 - ROCK'N'ROLL
Raketa č. 04 - Náladové
Raketa č. 04 - Náladové
Raketa č. 07 - Létání
Raketa č. 07 - Létání

Z ostatních rubrik

Knižní novinka

Jednadvacet /Toyen (dotisk)

Víš co má v plince myš? Do 9.září 2017