Žhavé Mexiko. Pro někoho divoké pláže, jiný vidí obrovský kontrast velkoměsta a náhorních plošin. Já si tam všude představuji Fridu. Nespoutanou dívku s ohromným výtvarným talentem. Je mi blízká, snad proto, že jsme si obě prošly dětskými rvačkami za spravedlnost, zatímco jiné holčičky ve volánkách a šatičkách postávaly stranou.
Neustále porušovala pravidla. Kde se objevila, bylo to, jako by se objevila lavina.
Frida Kahlo - o té je řeč.
A vede ji její mladší sestra Cristi. Ve vzpomínkách se vrací do nejranějšího mládí, kdy si byly ve škole oporou a Frida byla jejím vzorem. Tak statečná! A již tehdy ji plně omámily barvy. Mexická obloha pro ni byla zářící tekutý jantar, tyrkysový klenot, plášť z drcených safírů. Nejkrásnější a bezchybná. Vytvořila si svůj vlastní svět a tím ostatní dráždila. Hádavá cizinka. Tak některým připadala. A pak zčistajasna pád. Jako by nestačila obrna v dětství. Přichází úraz, téměř nepřežije. Uzavřena do krunýře ale bojuje dál.
Ve strhujícím románu můžeme mexickou malířku a významnou kulturní osobnost Fridu Kahlo dokonale poznat. Autorkou je Bárbara Mujica. Kromě tohoto románu má za sebou ještě dva další a dvě sbírky povídek. Dvakrát byla nominovaná na Pushcartovu cenu, získala Pangolinovu cenu a řadu dalších ocenění. V současné době je profesorkou španělštiny na Georgetownské univerzitě.
A jak dokazuje tento román, umí jeho autorka nitky svých hrdinů splétat dokonale.
Zdroj: www.webmagazin.cz
