Obsáhlá publikace, jejíž úvodní statě jsou taktéž přeložené do angličtiny, se stává významnou příručkou pro komparaci materiálu z oblasti lidových fajánsí v kontextu středoevropského regionu a jako taková může vhodně posloužit odborníkům z muzeí, galerií či soudním znalcům.
Již v úvodní předmluvě autorka zmiňuje, že kniha je výsledkem dlouhodobého studia a bádání nad sbírkou lidových fajánsí uložených v Etnografickém oddělení Moravského zemského muzea a má za cíl přispět k hlubšímu poznání tohoto pozoruhodného památkového souboru. Jednotlivé exempláře ze sbírky reprezentativním způsobem mapují keramickou výrobu na území Moravy cca od počátku 18. století až do konce 19. věku. Autorka nezapomíná též na habánskou fajáns a její odkaz, který na Moravě rezonuje až do moderní doby.
Celá kniha má velmi logickou a přehlednou strukturu. Úvodní kapitola mapuje bádání a literaturu, která obecně v průběhu let vyšla k fajánsím v rámci středoevropského prostoru. Autorka zmiňuje jednotlivé osobnosti, které se tímto pozoruhodným materiálem, spadajícím do tzv. dějin každodennosti, zabývaly. V této souvislosti nezapomíná i na jednotlivé výstavní projekty, kde lidová fajáns nalezla své místo, ať už to byla Národopisná výstava československá v Praze roku 1895 nebo menší výstavní projekty konané v různých, někdy i menších, muzejních institucích v průběhu 20. století až dodnes.
Velmi přínosná je stať věnovaná historii výroby fajánsí na moravském území, kde autorka nezapomíná na novokřtěnský vklad a jeho dědictví, které na Moravě rezonuje v osobitých intencích jednotlivých hrnčířů a dílen po dlouhé dekády. Autorka jmenovitě zmiňuje jednotlivé řemeslníky, které lze dohledat v pramenech. V této souvislosti se jeví taktéž velmi cenná část knihy, kde jsou přehledně vyobrazeny značky moravských fajánsí ze sbírky MZM, mnohdy s určeným autorem a datací. Toto může vhodně posloužit odborníkům z řad muzejníků či soudních znalců při komparaci dalšího materiálu z jiných sbírkových institucí či ze soukromého majetku.
V kapitole zhotovování fajánsí autorka nezapomněla přiblížit, jak vlastně fajáns vzniká a její odlišnosti od běžné hrnčířské produkce. Tento technologický exkurz se jeví nutnou součástí knihy i s ohledem na výběr obrazového materiálu, kterým je kapitola doprovázena. Alena Kalinová kromě samotných exemplářů lidové fajánse vybrala i doprovodný materiál, jako jsou návrhy vzorů nebo akvarel s vyobrazeným džbánkařským nářadím či papírové šablony se vzory pro složitější dekorace nádobí. Doprovodnému materiálu, jako jsou akvarely s vyobrazenými džbány či ostatní kresebná dokumentace, je v knize věnována samostatná kapitola, kde autorka nezapomíná též na literaturu, která k tomu již v dekádách minulých vyšla.
Důležitou částí knihy je též kapitola představující celkový profil sbírky moravských fajánsí v MZM. Autorka objasňuje, že sbírka keramiky MZO je tvořena jen z jedné třetiny exempláři z oblasti Moravy, z větší části se v kolekci nacházejí předměty ze západoslovenských dílen. Přínos kolekce shledává především v tom, že z hlediska fajánsí jsou zde zastoupeny exempláře ze všech známých středisek výroby na Moravě, což je z edukativního důvodu skvělý materiál pro další studium. Sbírka je tak pozoruhodně úplná a celistvá, a proto má tedy obrovský výpovědní charakter z kulturního hlediska.
Celkově lze u publikace jednoznačně vyzdvihnout dvě věci – jsou to jednak statě přeložené do angličtiny, což se v dnešním světě otevřených informací a multikulturního prostředí jeví zcela jako nezbytnost, tak obsáhlý obrazový katalog sbírkových předmětů s podrobným popisem každého exempláře. Sbírkové předměty v katalogu jsou řazené podle center produkce s ohraničenou datací, která určuje, kdy v jednotlivých lokacích běžela výroba fajánsí. V rámci zhodnocení každého katalogového hesla je někdy zmíněn též autor či dílna, akvizice sbírkového předmětu a především podrobný popis výzdoby, která se u každého exempláře velmi liší kvalitou i typem zpracování. Pokud se u malovaného motivu objevuje nějaký nápis či text, autorka uvádí jeho transkripci. V neposlední řadě je zmíněn i stav a míra poškození každého sbírkového předmětu, rozměry a samozřejmě inventární číslo, které usnadňuje jeho další katalogizaci a případné dohledání v databázi či literatuře.
Publikace Aleny Kalinové představuje velký kus odvedené, přepečlivé práce, která může vhodně posloužit dalším badatelům pro studium dobové keramiky.
Produkty džbánkařů z moravského území představují nedílnou součást každodennosti místní lidové kultury, což si nemalou měrou uvědomovali i badatelé předešlých generací, kterým je v knize též věnována pozornost. Svým vzhledem a řemeslnou kvalitou si tyto výrobky vysloužily zájem mnoha osobností, které svůj profesní život spojily s Moravským zemským muzeem v Brně, kde se již na začátku minulého století zformovala jedna z nejvýznamnějších sbírek fajánsí ve středoevropském prostoru. Předkládaná kniha tak ve velmi ucelené formě představuje tento pozoruhodný soubor uložený v Etnografickém ústavu MZM a jistě přispěje k hlubšímu poznání tohoto památkového materiálu.
