Titul se tak řadí k několika dalším, které má autorka již na svém kontě. Vedle např. velmi úspěšného titulu Mistři čínské tušové malby 20. století ze sbírek Národní galerie nebo Posel z Dálného východu, obě vydané Národní galerií, jsou vyhledávané sběrateli i několik let po jejich vydání, protože kvalita jejich zpracování nemá obdoby, stejně tak jako rozsah samotných sbírek, které si takovou pozornost rozhodně zaslouží.
Publikace Sto let jednoho stromu Michaely Pejčochové, která je kurátorkou Sbírky asijského umění v Národní galerii v Praze je věnována Luboru Hájkovi k nedožitým stým narozeninám. Lubor Hájek byl od roku 1951 přednostou nově založeného oddělení orientálního umění v Národní galerii. V průběhu následujících desetiletí se v jeho sbírkách podařilo shromáždit přes deset tisíc předmětů asijského umění a představit je na desítkách krátkodobých výstav.
Podrobně popisuje okolnosti vzniku sbírek asijského umění před druhou světovou válkou a přibližuje okamžiky založení orientálního oddělení Národní galerie počátkem padesátých let. Ukazuje, z jakých zdrojů sbírky orientálního oddělení čerpaly, a představuje osobnosti, které se na jeho zrodu podílely. Vypráví pohnutý příběh dvou dlouhodobých expozic čínského umění v zámku Troja a v Benešově nad Ploučnicí a téměř detektivním způsobem pomocí dobových dokumentů mapuje okolnosti požáru benešovského zámku v roce 1969, který část asijských sbírek zničil. Závěrečné pasáže knihy představují erudovaného odborníka Lubora Hájka jakožto milovníka a znalce asijského umění, jemuž sbírky někdejšího orientálního oddělení do značné míry vděčí za svou podobu a obsah. Publikace tak přináší detailní vhled do procesů fungování i kontextu institucionálního sběratelství asijského umění v Československu v meziválečném a poválečném období.
Kniha mapuje časový úsek od samotných kořenů sběratelství asijského umění v českých zemích ve sbírkách soukromých sběratelů, konkrétně Joe Hlouchy, Josefa Martínka a Vojtěcha Chytila (které se staly východiskem pro pozdější sbírky institucionální), přes rok 1951, kdy mu byl zřízením orientální sbírky Národní galerie dán oficiální rámec, a další rozvíjení sbírky především v kontextu intenzivních kulturních kontaktů mezi ČSSR a Čínskou lidovou republikou v padesátých letech až po tragický rok 1969, kdy byla při požáru zámku v Benešově nad Ploučnicí valná část sbírek zničena.
Sto let jednoho stromu je mimořádně fundovanou vědeckou prací založenou nejen na sekundární literatuře, ale především na detailním studiu archiválií a jejich pečlivém zasazování do dobových souvislostí. Autorka hojně cituje z archivních materiálů i dobové publicistiky; vedle rozsáhlé textové přílohy uvádí přímo v textu například plné znění Hájkova vlastního životopisu i mnoho dalších dokumentů.
Michaela Pejčochová je kurátorkou čínských sbírek Národní galerie v Praze a věnuje se studiu dějin čínského malířství, jeho sběratelství a dějinám sbírek asijského umění na Západě. V roce 2019 vydala knihu Posel z Dálného východu. Vojtěch Chytil a sběratelství moderní čínské tušové malby v meziválečném Československu, která získala ocenění Nejkrásnější kniha roku v kategorii publikace o umění. Vedle katalogů a odborných studií o čínském umění napsala také řadu popularizačních článků a s Lukášem Zádrapou vydala knihu Čínské písmo.