Originální publikace, kterou připravil kolektiv českých a zahraničních autorů v čele s editory Jindřichem Chatrným, Dagmar Černouškovou a Janou Kořínkovou, přináší zcela nové množství neznámých a dosud nezveřejněných badatelských poznatků o práci světoznámého architekta, brněnského rodáka Adolfa Loose. Kniha volně navazuje na tzv. startovní titul Brněnské stopy Adolfa Loose, který byl vydán o deset let dříve. Publikace Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy vyšla v česko-anglické mutaci – je tak zároveň významným příspěvkem k losoovským badatelským aktivitám v mezinárodním měřítku.
O knize
Publikací o Adolfu Loosovi vyšlo bezpočet, u nás i v zahraničí. Tento nadčasový architekt stále vzbuzuje emoce a jeho dílo inspiruje mnohé další mladé architekty. Nově vydaná publikace Evropan Adolf Loos je asi doposud nejrozsáhlejší publikace o tomto světově proslulém architektovi u nás vůbec a přináší zcela nové poznatky k jeho práci.
Na bezmála 500 stranách představí rozsáhlé Loosovo dílo, souvislosti s dětstvím, rodinou, cenné dokumenty nebo kresby, které nebyly nikdy uveřejněny objasní mnohé momenty z Loosovy tvorby.
Samotná kniha v cirka 17-ti kapitolách jsou postupně představeny a rozebrány některé významné Loosovy stavby od první Loosovy stavby domu Karla Herolda až po nerealizované stavby jako např. Jordanův nerealizovaný „dům na střeše“ tzv. Brněnský penthouse. Další kapitoly se pak věnují kupříkladu i neznámým Loosovým kresbám, Pojetí obývaného prostoru u Adolfa Loose, pomníku Adolfa Loose v Brně a dalším tématům. Nechybí ani časová osa Loosova života a důležitých milníků nebo bohatý obrazový doprovodný materiál.
Publikace je rovnou dvojjazyčná – česko - anglická, je tedy určena i pro zahraniční zájemce a obdivovatele Loosova díla.
K výstavě
Tým, který na publikaci usilovně pracoval, odvedl precizní práci, jejíž výsledkem nebyla jen kniha, ale i výstava, která je částečně i díky koronavirové pandemii interaktivní, podívat se můžete zde.
Samotná výstava, která nese stejný název jako kniha - EVROPAN ADOLF LOOS
Nejen brněnské stopy - potrvá v Muzeu města Brna na Špilbeku ještě do 18.července 2021.
Souvislosti
V odborné literatuře se doposud vazby Adolfa Loose s rodným Brnem omezovaly pouze na jeho dětství, školní docházku a sporadické kontakty v určitém období jeho tvůrčí dráhy. Pečlivé studium pramenů a literatury však rozkrylo vztahy, které byly kontinuální – rodina, stavebníci, architekti, přátelé. I přes nesoulad s matkou zůstal ve spojení se sestrami a později s adoptovaným synovcem, s nímž snad i spolupracoval. V Brně často přednášel a etabloval se zde jako známá a respektovaná osobnost. Jedním z nejvýznamnějších Loosových klientů byl rovněž brněnský rodák Viktor Bauer, pro něhož projektoval v Hrušovanech u Brna a poté i v Brně, a to v rozsahu, jaký nebyl dosud znám ani v odborných kruzích. Loosovy styky a spolupráce se zdejšími architekty měly vliv nejen na jejich dílo, ale zanechaly významnou společenskou stopu v rámci brněnské architektonické scény. Právě v Brně se Loos seznámil s literátem Bohumilem Markalousem, jehož osobnost pro něj byla zásadní, pokud jde o vztah k českým zemím. A právě v Brně se potkal s Janem Vaňkem a Karlem Lhotou, kteří významně přispěli k věhlasu pražské Müllerovy vily, Loosova "nejkrásnějšího domu".
Kniha přináší nejnovější badatelské poznatky k dílu a osobnosti Adolfa Loose, a to především v souvislosti s jeho "brněnskými stopami". Badatelské aktivity z posledních let, provedené na základě pečlivých rešerší dostupných pramenů a terénních průzkumů, tak korigují a mnohdy zcela nově interpretují schematicky opakovaná fakta. Zároveň potvrzují, že Loosovy profesní i společenské vazby s rodným městem nebyly jen sporadické, ale v určitých obdobích velmi intenzivní. Kniha připomíná v úvodní kapitole některá Loosova životní data a momenty spojené s jeho rodným městem a postupně představuje Loosovy práce pro Brno. Velmi objevné jsou příspěvky k cukerní rafinerii v Hrušovanech u Brna a Bauerovu zámečku. Totéž platí o Loosově otci, brněnském sochaři a kameníkovi, který patřil k předním reprezentantům brněnské měšťanské kultury druhé poloviny 19. století. Nechybí ani brněnské stopy Loosových žáků či rezonance jeho díla u brněnských badatelů.
Jana Kořínková, která nově působí také v pozici ředitelky univerzitního Nakladatelství VUTIUM, se práci Adolfa Loose věnuje už několik let. Coby kurátorka se podílela i na tvorbě loňské stejnojmenné výstavy, kterou mohli návštěvníci vidět na hradě Špilberk. Byla také hlavní iniciátorkou zapojení VUT do loňského Roku Adolfa Loose (více informací v časopise Události na VUT na str. 4). Nově vydaná odborná monografie věnovaná tvorbě architekta Adolfa Loose v Brně a okolí je rozšířeným a přepracovaným vydáním knihy Brněnské stopy Adolfa Loose z roku 2010. Publikace byla vydána k příležitosti 150. výročí narození tohoto významného brněnského rodáka a nabízí kritickou revizi dosavadního bádání a bohatou obrazovou dokumentaci. Kromě Jany Kořínkové na publikaci spolupracovali také Jindřich Chatrný a Dagmar Černoušková.
Ačkoli s problémy dostudoval střední technickou školu, ovlivnil Adolf Loos světovou moderní architekturu stejně jako třeba slavný Švýcar Le Corbusier. Sám sebe považoval za „světoobčana“, ale na Brno nikdy nezapomněl a rád se do něj vracel.
„Nesledujeme však jeho stopu jen v Brně, kde se narodil a prožil nejšťastnější chvíle svého dětství, ale i v dalších částech Moravy,“ říká Jindřich Chatrný, hlavní kurátor výstavy.
V konfiskátu rodiny Bauerových, který je zachovaný na zámku v Lysicích, objevili autoři výstavy dosud nepublikované snímky interiéru hrušovanské vily ředitele cukrovaru či vnitřních prostor Bauerova zámečku, který je dosud jediným realizovaným dílem Loose v Brně.
Adolf Loos se považoval za světoobčana. Svědčí o tom i tato pozvánka na jeho přednášku.
Evropan Adolf Loos – slavného brněnského rodáka a jeho nejen místní stopy představuje letošní největší výstava na Špilberku. Věnována je 150. výročí jeho narození, potrvá do konce roku.
Výstava věnovaná Adolfu Loosovi lidem představí i původní fotografie jeho staveb.
Podle něj přináší řadu momentů a nových faktů z architektova života. Ve vztahu k Brnu jde například o Loosovu rodinu, spojení s cukrovarníkem Viktorem Bauerem nebo jeho spolupráci s brněnskými architekty a designéry 20. let minulého století.
Pavla Cenková z brněnského Národního památkového ústavu, která se právě Loosovou rodinou zabývala, upozorňuje, že vyrůstal v prostředí kamenické dílny svého otce. Zatímco komplikovaným vztahem procházel s přísnou matkou, jeho měl velmi rád. I tak byli rozdílní.
„Zatímco architekt Loos se jevil jako velký novátor, jeho otec byl typickým představitelem měšťanské německé kultury v Brně druhé poloviny 19. století a podílel se na podobě historického města,“ popisuje Cenková.
Firma Loose staršího pracovala na významných stavbách – například na tehdejším Německém gymnáziu, dnešní JAMU, Besedním domě, Kounicově paláci nebo budově Moravského zemského parlamentu či současném sídlu Ústavního soudu v Joštově ulici.
