JIŘÍ KOLÁŘ (1914–2002), autor civilistní a experimentální poezie, básnických deníků a knih pro děti, překladatel, esejista a výtvarník, po vyučení truhlářem 1932 byl nějaký čas bez místa, poté našel práci v různých, převážně dělnických profesích. 1945–1949 pracoval jako nakladatelský redaktor v Družstvu Dílo, poté ve svobodném povolání jako spisovatel a výtvarník. 1952 byl identifikován jako autor strojopisného svazku Prométheova játra, nalezeného při domovní prohlídce u Václava Černého, zatčen a po devíti měsících vazby 1953 propuštěn. 1979 vycestoval na stipendium německé akademické výměnné služby do západního Berlína, po roce mu čs. úřady neumožnily legalizovat prodloužení pobytu, 1980 zůstal v Paříži (francouzské státní občanství 1984) a v Čechách byl odsouzen za „nedovolené zdržování se za hranicemi republiky“ a ke ztrátě majetku. Po pádu komunismu 1989/90 žil střídavě v Paříži a Praze, od 1997 do smrti trvale v Čechách. 1942–1948 byl členem výtvarné a literární Skupiny 42 a od 1964 členem výtvarné skupiny Křižovatka. Na přelomu padesátých a šedesátých přešel od psaného slova k výtvarným pracím, založeným na principu koláže. Od 1962 pravidelně vystavoval, postupně také v západní Evropě a v USA. Jeho poetika a osobní kontakt podstatně a ojediněle ovlivnily tvorbu řady experimentujících spisovatelů (Jiřinu Haukovou, Jana Hanče, Jana Zábranu, Bohumila Hrabala, Josefa Hiršala, Václava Havla, Ludvíka Vaculíka aj.). – Vydal více než dvacet sbírek, psal a adaptoval literaturu pro děti a překládal z angličtiny a francouzštiny.
Úšklebek století v Národní galerii
Mimo mnoha jiných výstav, kterých měl Jiří Kolář nespočet nejenom v České republikce, uspořádala Národní galerie v Praze v roce 2000 rozsáhlou retrospektivu Jiřího Koláře. Před několika lety se k jeho dílu vrátila ve Veletržním paláci znovu, a to výstavou Korespondáž, zaměřenou na jeho inspirativní komunikaci s mladou francouzskou adeptkou žurnalistiky Beatricí Bizot, probíhající v polovině 80. let. K výrazným osobnostem, jako je Jiří Kolář, je ovšem třeba vracet se stále znovu a hledat možnosti, jak pohled na ně zbavit stereotypů a jak prostřednictvím rozmanitých úhlů pohledu uchopit jejich mnohotvárné dílo. V roce 2018 uspořádala výstavu Jiří Kolář: Úšklebek století, která se zaměřila na takový výběr Kolářových prací, který v propojení s jeho básnickým dílem naznačily, jak neortodoxně dovedl Kolář umělecky formulovat svůj účastný komentář ke světu. Významnou součástí výstavy byl Týdeník 1968, soubor šedesáti šesti doličných koláží mapujících dramatické události tohoto roku.
Revolver Revue
Revolver Revue v č. 96/2014 přinesla u příležitosti výročí sta let od narození blok textů a fotografií věnovaných Jiřímu Kolářovi: esej Ludmily Vachtové, úvahu Viktora Karlíka nad poslední Kolářovou knihou, z níž připravil také malý výbor, zápisky Jaroslava Formánka a záznamy a esej Viktora Šlajchrta. Na kolářovský blok v tomto čísle navazuje rozhovor Narozeni 1914 – Hrabal a Kolář, který přináší obsáhlé odpovědi Michaela Špirita na 13 otázek Viktora Karlíka o vztazích, vazbách, souvislostech a cestách těchto dvou výrazných umělců.
„Zdá se, že experiment a odvaha v umění je pro falešně myslící lidi mnohem nebezpečnější než cokoliv jiného. Začni přemýšlet po svém a jsi nebezpečnější než cokoli, co lze vyrobit. Všechna moc umění, a literatury především, spočívá opravdu jen v posunutí něčeho do nového pole vnímání.“ Jiří Kolář
„Psal zvláštní verše, nebarevné, bez ornamentů. Slova padala jako kamení. Měl příliš talentů, málo vkusu pro nudu a zažil si všechno možné: Devadesát dnů v estébáckém vězení, recepce v Guggenheimově muzeu, slavnosti a ceny, rozmetané sazby knih a ideologické plivance, Arthura Millera, Luigiho Nona a Medu Mládkovou. Denní pracovní penzum tohoto drobného muže v tmavém obleku bylo na pováženou: Psát, číst, stříhat, lepit, korigovat, psát, stříhat, lepit, překládat, myslet. Skutečný workoholik, řeklo by se dneska. Jenže Jiří K. nepůsobil nikdy uspěchaně, neměnil pomalý rytmus svých vět a stihl všechno sám, bez asistenta nebo nějakého pomahače. Zarytý tradicionalista řemeslné profesionality, anebo výstředník?“ Ludmila Vachtová
Jiří Kolář na aukcích
Díla Jiřího Koláře zastoupena v prestižních světových galerií. Je oceňován zejména pro svůj inovativní přístup k uměleckému vyjádření, poukazující na smysl umění vůbec. Jeho díla se objevují na auckcích pravidelně a v posledních letech převažuje podíl těch prodaných.
Nejbližší aukce, na které se objeví hned několik prací Jiřího Koláře s vyvolávací cenou již od 5 tis. Kč je Aukční dům Sýpka , 6.10.2019 v Praze v paláci Žofín.
