Proč patří vila Tugendhat mezi čtyři nejlepší vily na světě

Architektura - obrázek Poučený investor, skvělý architekt, dostatek financí. To je základ, na němž vznikla vila Tugendhat, stavba, která budila velké emoce hned po dostavění.

Výjimečnost vily Tugendhat, jediné moderní památky, která je za Českou republiku zapsána v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, sice uznal svět už krátce po jejím vzniku, ale i tak se musela vypořádat s řadou výhrad.

Stavba dokončená v roce 1930 přišla na pět milionů korun, a to jí domácí umělecká fronta, která se v té době hodně věnovala sociálnímu bydlení, nemohla zapomenout. Za takovou cenu by se v té době dalo postavit 30 rodinných domů. Jen stěna ze sedm centimetrů tenkého onyxu stála prý 200 tisíc.

I v zahraničí se hned na začátku 30. let v časopise Die Form ozvaly výhrady, že v domě není možné bydlet, že je to pouze pavilon. Kritici ji srovnávali s tím, který Mies van der Rohe navrhl pro výstavu v Barceloně.

Jenže díky rodinným fotografiím Fritze Tugendhata dokázali manželé všem skeptikům, že vila slouží jejich způsobu života velmi dobře.

Ani sami majitelé však nebyli od začátku přesvědčeni o všech detailech, které architekt navrhl. Třeba vysoké dveře dosahující až ke stropu vadily Gretě Tugendhatové, bála se, že jejich hmotnost bude příliš velká. Architekt jí ale dal ultimátům: buď budou dveře takové, jaké nakreslil, nebo od projektu odejde. Ustoupila Greta.

Dveře nakonec zkomplikovaly i práci při rekonstrukci, nebylo totiž možné je vysadit. A tak byly jen pečlivě obaleny, aby se nepoškodily. Rekonstrukce, která začala v roce 2010, přišla v nejvyšší čas, stav vily (i kvůli prasklé kanalizaci) byl alarmující. To je vidět i na videu, jehož záběry byly pořízeny před zahájením prací.

Když nebyl internet...

Greta Weissová (rozená Löw-Beerová, sňatek s Fritzem byl její druhý) a Fritz Tugendhat plánovali stavbu svého rodinného domu velmi pečlivě ještě před svatbou.

V roce 1927 navštívili Berlín a dům Eduarda Fuchse, historika umění. Jemu jej navrhl právě Mies van der Rohe, byť ještě v klasické podobě. Přesto dům mladý pár nadchnul, chtěli poznat autora. To se také stalo a Mies jim ukázal svůj projekt pavilonu pro světovou výstavu.

Volně plynoucí prostor

Tugendhatovi pozvali architekta do Brna, kam přijel v září 1928, už na Silvestra odevzdal svůj projekt nového domu. Stačily necelé dva roky (od června 1929 do prosince 1930) a do vily, kterou realizovalo 12 firem (hlavní práce měla na starosti stavební firma Moritz a Artur Eislerovi), se rodina mohla nastěhovat.

Při pohledu z Černopolní ulice, kde je hlavní vstup a vjezd do garáže (dnes v ní stojí vypulírovaný vůz Tatra 75 zapůjčený z Národního technického muzea), vypadá vila jako jednopodlažní stavba. V této úrovni je rozdělená na dva kvádry spojené deskou ploché střechy. Oblá stěna z litého mléčného skla a nosný sloup celou kompozici odlehčují.

Vstupní část, kde je položený travertin, není nijak velká, ovšem jakmile se sestoupí po schodišti do haly, která zabírá kromě kuchyně a přípravny jídla celou plochu spodního podlaží (15 × 24 m), ocitne se návštěvník v impozantní, hlavní obytné části domu.

Na jižní a východní straně je otevřena prosklením do zimní zahrady i do venkovní svažité zahrady. Mies van der Rohe obrovitou plochu haly rozdělil na vstupní, pracovní, jídelní a odpočivnou část.

foto k článku Mies van der Rohe navrhl pro vilu i některé kusy nábytku.

Aby zachoval volně plynoucí prostor, což je základní idea celého domu, nepoužil však klasické příčky, ale dnes již proslavenou oblou stěnou z makasarského ebenu nebo onyxovou stěnou.

Jejich cena je dnes o to větší, že například v případě makasaru se tak mohutné stromy už takřka neobjevují, nebylo by možné udělat repliku. Objevení její části v menze dnešní právnické fakulty (gestapu stěnu použilo na výzdobu svého baru, který zde měli za války), vyřešilo velký problém.

V odpočivné části s křesly lze spustit skleněnou čelní stěnu dolů, tak se propojí hala se zahradou, totéž můžete udělat v jídelní části. Tady je velký stůl s deskou z hruškového dřeva. Přidáním segmentů jej lze zvětšit až pro stolování patnácti lidí.

Z jídelny lze projít do kuchyně a přípravny jídla, ale také na západní krytou terasu a pak po schodišti do zahrady.

foto k článku Stůl bylo možné rozložit až pro 15 osob, samonosné židle Brno byly navrženy pro vilu. Stěna z makasaru se částečně dochovala, byla nalezena v menze dnešní právnické fakulty v Brně.

Dvě ložnice manželů, denní pokoj a ložnice dětí (a také vychovatelky) včetně dvou koupelen jsou v horním vstupním podlaží. Jejich okna směřují na jih, z pokojů je možné vyjít na velkou střešní terasu s pergolou, půlkruhovou lavicí a pískovištěm.

Zahradu navrhla brněnská architektka Markéta Müllerová, která ji koncipovala obdobně jako Mies vilu: volný prostor, se stromy podél svažitého palouku. Zahrada končila bez oplocení až u parcely Gretiných rodičů, jejich dům stál na jejím konci.

foto k článku Vila Tugendhat, třípodlažní stavba částečně zapuštěná do svahu, dokončena 1930

plocha: téměř 2 000 m2
suterén: 535 m2,, přízemí: 732 m2,, 1. podlaží: 642 m2
Ocelový skelet nese betonové stropy, ocelové sloupy procházejí ve třech řadách celou výškou domu, tvoří je čtyři L profily složené do výsledného křížového profilu a obloženy chromovým pláštěm.

Skleněné tabule prosklení do zahrady mají rozměry přibližně 3 × 5 m, původní vyrobila firma Weimann v Chudeřicích u Teplic

Technické vybavení vily

foto k článkuI když měli architekti po dostavění vily výhrady třeba vůči rozměrům domu a nákladům na jeho postavení, všichni oceňovali nebývalé technické vybavení.

Vedle ústředního topení (vila nebyla žádný nízkoenergetický objekt, za zimní sezónu se zde protopil jeden vagon kvalitního koksu) tu bylo na svou dobu například velmi unikátní vzduchotechnické vybavení.

foto k článkuMělo olejové a pilinové filtry, vlhkost se řídila průchodem přes komoru s vodní sprchou. Dvě strojovny byly určené pro spouštění oken, vila měla vlastní odkalovací jímku pro odvod venkovní vody do trativodu.

Nechyběl elektrický zabezpečovací systém, přesto v domě byl umístěn třeba trezor pro kožichy. Celkově bylo technické vybavení unikátní, případně se nepoužívalo pro soukromé domy.

Na svou dobu byla vila vybavena nejlepšími technologiemi.


Vnitřní vybavení

foto k článkuZ původního vybavení se příliš nedochovalo, část je dokonce dodnes předmětem sporů mezi potomky rodiny a zástupci muzea.

Mies van der Rohe navrhl pro vilu vnitřní vybavení společně s Lilly Reichovou a Sergiem Ruegenbergem. Vzniklo tak křeslo Tugendhat, má ocelovou konstrukci s plochými profily v chromu a koženým čalouněním.

Sedací nábytek doplnily židle Brno (opět s ocelovou trubkovou konstrukcí) a křesla i sedačky Barcelona a také odpočivné lehátko. Nechyběly ani židle M.R. s opěrou.

Na letošním mezinárodním veletrhu imm cologne vystavovala firma Tecta dvě dětské samonosné židle, které vyrobila právě pro vilu Tugendhat do dětských pokojů, stejné zde byly i původně. I ostatní sedací nábytek se s menšími obměnami vyrábí dodnes, patří k ikonám designu. A také se často napodobuje.

foto k článkuSedací nábytek vznikl především v Německu (Berliner Metallwerke Josef Müller a Bamberg Metallwerkstätten), vestavěný nábytek a část solitérů pocházela z dílen brněnské firmy Standard Bytová Společnost architekta Jana Vaňka. Ta pravděpodobně také osadila oblou příčku z makasaru.

Svítidla se nedochovala, jejich repliky vyrobila česká Preciosa. Bude je vyrábět i pro současné zájemce.

Koupelny vypadají jako původní, ale například vnitřek baterií už odpovídá současným výrobkům.

Svítidla byla většinou z běžné sériové výroby, podle fotografií je nyní vyrobila česká Preciosa, která se také chystá na jejich sériovou výrobu, určitě najde řadu zájemců zejména mezi architekty.

Komplikovaná byla výroba umyvadel, jež se nedochovala. Pouze podle fotografií se designér Daniel Piršč snažil "trefit" do tehdejších tvarů. Vyrobil 40 umyvadel, než se konečně podařilo vytvořit odpovídající podobu. Je třeba si uvědomit, že keramika se při vypalování smršťuje až o 15 procent.

Mies van der Rohe

27. 3 1886 v Aachenu (Cáchy)

Vyučil se v kamenické dílně otce, pracoval jako návrhář štukových ornamentů, pak strávil dva roky v dílně návrháře nábytku Bruna Paula v Berlíně, aby se naučil pracovat se dřevem. Jeho učitelem byl od r. 1908 Peter Behrens, také zastánce klasicistního pojetí. Jeho ateliér opustil Mies v roce 1912.

Už v období let 1919 až 14922 přichází Mies van der Rohe s návrhy prosklených mrakodrapů a veřejných budov. V roce 1926 se stal prvním víceprezidentem německého Werkbundu, který se snažil prosadit v Německu moderní design.

V r. 1927 byl vedoucím architektem výstavy ve Stuttgartu, kde společně s Le Corbusierem, Martem Stamem a. J. J. P. Oudem vytvořili první moderní sídliště s plochými střechami, bílými stěnami, průběžnými okny a střešními zahradami.
V roce 1929 vytvořil německý pavilon na světovou výstavu v Barceloně s otevřeným prostorem, sloupy a betonovou deskou stropu. Vila Tugendhat byla naplněním této vize pro rodinný dům.

V letech 1930 až 1933 byl ředitelem výtvarné školy Bauhausu v Desau, kterou před ním vedl Walter Gropius. V r. 1938 emigruje z politických důvodů do USA, stává se ředitelem Illinois Institute of Technology v Chicagu, o šest let později získává americké občanství.
17. srpna 1969 umírá v Chicagu.

Autor: Alena Řezníčková
Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/vila-tugendhat-01g-/architektura.aspx?c=A120317_231528_architektura_rez

Publisher: iUmeni.cz

Proč patří vila Tugendhat mezi čtyři nejlepší… - www.iUmeni.cz ()

Zpět na výpis


Další architektura


OnlineArt.cz - Nezávislý občasník o výtvarném umění s přesahy od literatury, poezie, hudební a divadelní tvorby

Knižní akce

Velké putování Vlase a Brady
Velké putování Vlase a Brady
Karel Valter. Ostnaté vzpomínky
Karel Valter. Ostnaté vzpomínky
Kamil Lhoták: SIC ITUR AD ASTRA
Kamil Lhoták: SIC ITUR AD ASTRA

Články z iHned.cz

Pavel Babáček - webdesigner, graphic designer, html coder