Architekt Ivan Ruller je spjatý životem i tvorbou s Brnem

Architektura - obrázek

Ze známých staveb moravské metropole Brna si snad každý vybaví vedle Špilberku či veletržních pavilonů také Janáčkovo divadlo nebo moderní halu Rondo.

Ty poslední dvě nesou podpis předního architekta Ivana Rullera a jsou jen malou ukázkou z pestrého souboru prací, které umělec v rodném Brně a jeho okolí realizoval. V neděli 17. listopadu oslavil osmdesátésedmé narozeniny.

"V architektuře musí existovat něco jako pokora k místu," tvrdí Ivan Ruller. Životem a tvorbou je spjatý především s Brnem, a proto je kritický k mnoha urbanistickým návrhům v tomto městě. Nelíbí se mu odsun brněnského nádraží z centra, stejně jako přeměna plochy u Janáčkova divadla na parkoviště. Svůj nesouhlas neskrýval ani u Velkého Špalíčku. Umí však uznat, že v současné tvorbě je také plno krásných staveb.

On sám podle mínění odborníků spojuje zdařile "racionálně chápanou stránku architektury s výtvarně pojatým exteriérem a interiérem v jednotnou a emocionálně často velmi účinnou kompozici". Pro Rullera je typické, že výtvarná složka je vždy rovnocenným partnerem představám architekta. Jeho nebývalá spolupráce s výtvarníky tak přispívala i v době socialistického stavebnictví k architektonické kultivovanosti staveb. Svoji lásku k umění vyjádřil i členstvím hned v několika uměleckých sdruženích. Patří k zakladatelům Sdružení Q či ke Skupině 58.

foto k článkufoto k článkufoto k článku

"Dostal jsem se na tehdejší dobu k opravdu netypickým stavbám - hotelu International a Janáčkovu divadlu. Pracovat na podobných dílech bylo výjimečné," vzpomínal architekt Ruller. Mezi jeho významné projekty patří prosklená budova Ingstavu ve Vídeňské ulici, budova zlatnického družstva Karát zasazená do kontextu historické zástavby, a především technicky náročná hala Rondo.

Rullerem navržené stavby stojí také v Bratislavě, na vodním díle Dalešice, v Kroměříži, Hodoníně i v Praze a jinde. Soupis děl, kterými obohatil fond moderní české architektury, zahrnuje přes 500 položek.

Na tvorbě architekta Rullera, který se narodil 17. listopadu 1926 v Brně, je dobře patrný vliv funkcionalismu 30. let a moderny. Vychází ostatně z brněnské školy, kde po druhé světové válce vystudoval u významných architektů tehdejší doby, mimo jiné u Bohuslava Fuchse a především Bedřicha Rozehnala, u něhož byl už za studií asistentem.

První zkušenosti získal v brněnském Potravinoprojektu. Pět let pracoval na škole u profesora Miroslava Kopřivy, ale v roce 1959 musel nedobrovolně odejít. Vystřídal pak řadu projekčních ústavů - Stavoprojekt, Chemoprojekt či Elektroprojekt Brno. V letech 1968 až 1979 působil v Útvaru hlavního architekta, pak se živil jako samostatný architekt.
Architekt Ruller se podílel na řadě projektů a zúčastňoval se domácích i mezinárodních soutěží. Mezi jeho oceněnými návrhy byl třeba projekt Náměstí národů v Ženevě (1957), studie radnice v Torontu (1958), český pavilon v Ósace (1968), spolupracoval na památníku v Osvětimi či v Dakaru. Pod Chemoprojektem se podílel také na návrzích rafinerií na Srí Lance či v Pákistánu. V období 1976 až 1981 spolupracoval s UNESCO na vybudování muzea historie v libyjském Tripolisu. V zahraničí byl a je uznávanou osobností. Doma byl ale u bývalého režimu v nelibosti pro své postoje a nesouhlas s totalitními praktikami. V letech 1970 až 1989 mu zakázali členství ve Svazu architektů a 20 let nesměl publikovat ani učit. Dokázal si však udržet odstup a nebál se ani pracovat se "zakázanými" umělci, jako byl Vladimír Preclík či Olbram Zoubek.

foto k článkufoto k článkufoto k článku

Uznáním Rullerovy odbornosti a věhlasu byl v roce 1990 jeho návrat na Vysoké učení technické, kde byl čtyři roky děkanem Fakulty architektury, v roce 1994 se stal profesorem a dodnes učí v Ateliéru veřejných staveb a předává studentům své zkušenosti.

Práce architekta je podle Rullera velmi náročná a architekt se musí stále vzdělávat v mnoha oborech. "Důležitá je hlavně sebekontrola," dodal ke svému povolání nestor české architektury. Jeho celoživotní dílo nedávno zmapovala kniha se stručným názvem - Architekt Ivan Ruller.

Zdroj: http://byznys.ihned.cz

Architekt Ivan Ruller je spjatý životem i tvorbou s Brnem ~ iUmeni.cz ~

Publisher: iUmeni.cz

Zdroj: http://byznys.ihned.cz

Informace o knize

Název: Slavne brněnské vily
Autor: Jan Sedlák, Iveta Černá, Dagmar Černoušková, Jindřich Chatrný, Lenka Kudělková, Jindřich Vybíral
Rok vydání: 2007

Koupit tuto knihu u nás

Další články

Architektura - obrázek

Když skvělí architekti navrhují školy. Podívejte se na NEJ světové kampusy

Jak se studuje ve světě a jak studenty ovlivňuje prostředí? Ty nejzajímavější vysoké školy, fakulty a kampusy pro vás vybral architekt a člen představenstva České komory … Celý článek

Architektura - obrázek

Pavel Janák, funkcionalista a památkář

Pavel Janák, architekt, designér a významný teoretik, jehož stavby i myšlenky měly zásadní vliv na vývoj české architektury, se narodil 12. března 1882 v Praze. Celý článek

Architektura - obrázek

Zaha Hadid staví Messnerovo muzeum na Kronplatzu

V létě 2014 má být v Jižním Tyrolsku otevřeno Messner Mountain Museum Corones. V horském středisku Kronplatz na stejnojmenné hoře je aktuálně ve výstavbě podle návrhu svě … Celý článek

Architektura - obrázek

Proč patří vila Tugendhat mezi čtyři nejlepší vily na světě

Poučený investor, skvělý architekt, dostatek financí. To je základ, na němž vznikla vila Tugendhat, stavba, která budila velké emoce hned po dostavění. Celý článek

Knižní tipy

Online galerie

Jubilejní 50.ANTIQUE - prodejní veletrh starožitností Praha 18-21.4.2024 - imgReklama