Konec (s)nové epochy. Umění secese a symbolismu ze sbírky Patrika Šimona - obrázek

Konec (s)nové epochy. Umění secese a symbolismu ze sbírky Patrika Šimona - konec-snove-epochy_1.webp

Konec (s)nové epochy. Umění secese a symbolismu ze sbírky Patrika Šimona - konec-snove-epochy_2.webp

Konec (s)nové epochy. Umění secese a symbolismu ze sbírky Patrika Šimona - konec-snove-epochy_3.webp

Konec (s)nové epochy. Umění secese a symbolismu ze sbírky Patrika Šimona

Autor: Patrik Šimon•Česky•2012•Eminent - Patrik Šimon• 100%

Fenoménem secese se dějiny umění zabývají již od šedesátých let dvacátého století jak u nás doma, tak ve světě. Existují výpravné a modelové monografie od Jiřího Kotalíka a Petra Wittlicha analyzující dané období jak po stylové a formální stránce, tak také pootevírají dvířka tam, kde je třeba provést ještě řadu dílčích monografických výstav, aby se ukázalo, že styly secese a symbolismu jsou vlastně velkým evropským slohem.

Dárek k tomuto zboží ZDARMA (výběr v košíku)

Název: Konec (s)nové epochy. Umění secese a symbolismu ze sbírky Patrika Šimona • ISBN: 978-80-87352-03-8 • Jazyk: Česky • Rok: 2012 • EAN: 9788087352038 • Hmotnost: 1.53 kg • Vazba: V8 pevná • Počet stran: 216 • Rozměr: 240 x 306 mm • Nakladatel: Eminent - Patrik Šimon

Doprava od 115 Kč
Výdejní místa od 89 Kč
Osobní odběr ZDARMA
Doprava ZDARMA od 2900 Kč

informace ke knize

Detail knihy ~ Konec (s)nové epochy. Umění secese a symbolismu ze sbírky Patrika Šimona, Patrik Šimon

Svým rozsahem zaujímají výrazné postavení ve vývoji dějin umění. Základní koncept publikace Konec (s)nové epochy chce ukázat, že vedle notoricky známých autorů Alfonse Muchy a Luďka Marolda existují další osobnosti jako například Vojtěch Preissig, František Dvořák, Viktor Oliva, Emil Holárek, Richard Teschner či Emil Orlik, jejichž originální rukopis a obsahový vklad do umění přelomu století obstojí vedle znamenitých příkladů jako zajímavý a důležitý protipól. Snahou je ukázat nejen díla českých malířů a grafiků, ale také díla českoněmeckých umělců, kteří se postupně zapojují do našeho vědomí o kontinuitě komplikovaného středoevropského uměleckého prostoru se svým velmi otevřeným a svobodným projevem.
Zvolené ukázky operují s přísně vybraným fondem, který se velice obezřetně vyrovnává s ostatními dobovými proudy, jež utvářely fenomén secese, jako byly zejména symbolismus, naturalismus a dekadence. Tyto nesmírně pozoruhodné umělecké směry mají v současném diskursu dějin umění své nově znovunabyté místo a lákají k interpretaci.