senzační realismus | theodor pištěk a jeho američtí a evropští souputníci

Nyní se ke svébytné Pištěkově prezentaci v kontextu jeho evropských a amerických druhů odhodlala Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, pro kterou jde o jeden z nejprestižnějších podniků v jejích galerijních dějinách. Postavení Theodora Pištěka (nar. 1932) na české umělecké scéně je nyní bezprecedentně mimořádné, a opírá se zejména o malířovu epochu od počátku 70. let, kdy autor zcela svébytně rozvíjel metodu a styl hyperrealistické malby. Obohatil ji bezesporu o komplikovaný, ale divácky účinný narativ vrstvení příběhu za malbou, a to ve vztahu k dějinám malířství jako takovým, stejně jako k aktuálním dějovým i filozofickým tendencím. V kontextu Pištěkovy tvorby je pak navýsost napínavé srovnání jeho přístupu jednak s americkými hyperrealisty, jednak s tendencemi evropského malířství, které z realismu vycházelo (zejména práce Jacquese Monoryho či Gerharda Richtera, jenž je stejný ročník narození jako Theodor Pištěk). Ani v českém prostředí se Pištěk nepohyboval ve vzduchoprázdnu, jak dokazuje překvapivě aktuální tvorba jeho celoživotních kamarádů malířů Jaroslava Vožniaka a Bedřicha Dlouhého. A zajímavé konotace najdeme i v malířství tehdejší Německé demokratické republiky.