Šárka Trčková - Tajemství kruhu

Její tvorba je výjimečná v mnoha ohledech, počínaje technologickými experimenty nebo předznamenáním renesance českého akvarelu a akvarelové malby vůbec. Tou nejvýznamnější kvalitou je ovšem tichá, ale důrazná schopnost téměř minimalistickými prostředky sdělovat zásadní pravdy a danosti týkající se lidského života. Vždycky jí k tomu stačily jen nepatrně přetransformovaná civilnost a redukce na to nejpodstatnější. Plzeňská rodačka – malířka a grafička Šárka Trčková (1965-2015) bude sice vždycky patřit mezi vizuální umělce, jejichž život se naplnil příliš brzy, ale její práce přesto nese všechny znaky úplné a soustředěné výpovědi. S Vladimírem Kokoliou, s nímž se na akademii dlouhodobě podílela na vedení ateliéru Grafika II, tvořili vyrovnaný a vzájemně se doplňující tým. Nikdy nepatřila mezi módní umělce, ale o to víc je její cesta koncentrovaná, přirozeně rozvíjená a zvazbená s tím, co sama prožívala. Přitom byla prakticky vždy pokládána za respektovanou a oceňovanou oborovou autoritu, jejíž názor má svou váhu a pádnost, přičemž kvalita úsudku je v souladu s kvalitou vlastní tvorby. Ani tak nezapomínala být „normální“, emotivní i vtipná. Její práce – olejomalby, grafické listy i akvarely nezřídka zobrazují běžné každodenní výjevy, ale ona jim uměla nenápadně dát symbolický rozměr a tak je možné je číst také jako nadčasová obecně platná exempla. Plzeňská výstava má dvojí ambici. Kromě toho, že jde o nejobsáhlejší a nejúplnější výstavu této vizuální umělkyně vůbec, chce Šárku Trčkovou představit jako komplexní autorku a alespoň výběrově naznačit, jestli ne všechny, tak většinu z jejích zásadních tvůrčích etap. Paralelně se chce ale zaměřit na nejvýznamnější motivy v její práci, které tvoří základ její výpovědi. Patří mezi ně právě kruh jako otevřený symbol, který může mít mnoho konkrétních podob, ale vždy je u ní při tom tušeným znamením prchavosti, nedosažitelnosti, tajemství, nestability nebo rizika ztráty. Nad tím vším ovšem zůstává kruh jako geometrický abstrakt, který má absolutní hodnotu v nekonečnosti, což u Šárky Trčkové představuje především koloběh lidství, tedy neustálého opakování člověka člověkem.