ROZHRANÍ 

Mezi volným a užitým uměním, poezií, kresbou či koláží, filmem a malbou, přírodními vědami, matematikou, geometrií a strukturou, uměleckohistorickou teorií a výtvarným projevem, astrofyzikou a obrazem, slovem a znakem, asambláží, objektem a instalací, sochou a architekturou, zvukem a vizuálním záznamem, mobilem, variabilem či stabilem,… Výstava zahrnuje několik generací umělců a snaží se přiblížit, jak se proměňuje jejich projev, jak se vyvíjejí a prolínají různé výrazové prostředky. Začíná tvorbou některých osobností z období před a po první světové válce, k nimž patří Vojtěch Preissig a Karel Teige. Důležitou část výstavy tvoří autoři nastupující po druhé světové válce, pro které je prorůstání různých oblastí zvlášť důležité. K nim se řadí Zdeněk Sýkora, Vladislav Mirvald, Ladislav Novák, Jiří Kolář, Běla Kolářová, Milan Grygar, Radek Kratina, Dalibor Chatrný nebo Olga Karlíková, z nichž každý se pohybuje na rozhraní jiných sfér. Další vlnu představují umělci nastupující v závěru šedesátých let nebo již v nepříznivé době tzv. normalizace, K nim patří Adéla Matasová, Milan Maur, Inge Kosková, Pavel Rudolf, Jiří Valoch, Karel Adamus nebo pak z následujících generací Vladimír Merta, František Kowolowski, Petr Písařík, Tomáš Vaněk, Jan Šerých, Tomáš Džadoň, Ladislav Jezbera, Daniel Vlček, Jakub Roztočil či Petr Krátký. Samozřejmě, že výběr umělců není vyčerpávající, ale snažil jsem se, aby byly zastoupeny rozdílné tvůrčí typy, které se pohybují na rozmezí různých oblastí.