Pavel Dušek – In the basement

Autor vychází ze street–artové strategie. Pro pochopení potřebujeme nejen vidět námět, ale též si uvědomit materiál a také instalační záměr. Odpověď na otázku, zda je Pavel Dušek malíř, není vůbec jednoznačná. On sám se za malíře považuje. Přesto pracuje nejen s barvou, ale i s hmotou, cementem, betonem, kovem a acrystalem, materiály spíše sochařskými. Na jeho práci má vliv architektura a urbanismus. Svým malířským školením navázal na základy z hradecké stavební školy a je to vidět. Provádí rekonstrukce reality. Představuje nám prázdné interiéry vydlaždičkovaných koupelen, industriálních chodeb, vypuštěných bazénů, pozůstatků progresivní modernity. Na jedné straně luxus, na druhé ruina. Dekorativní podlahy, geometrické podhledy, sem tam bruselský stolek nebo lampa. Inspirací byly často slavné vily, Volmanova v Čelákovicích, Tugendhat v Brně etc. Malba je formálně propojená s reliéfem, působí jako koláž, připomíná syrový přístup Vladimíra Houdka a metavzpomínky Matthiase Weischera, představitele nové lipské školy a zároveň protežé Davida Hockneyho.