Mytologické mesaliance Maxe Pirnera

V Mytologických mesaliancích Pirner mísí různorodé vlivy – mánesovský senzualismus a erotismus, pohádkový romantismus Moritze von Schwinda i makartovský dekorativismus. Jednotlivé obrazy cyklu ilustrují citové střety různých fantazijních a mytologických bytostí a svým výrazem se pohybují na hranici naturalismu a dekadence. Výběr z dvanáctidílného cyklu doplňuje pestrý srovnávací materiál, zahrnující jak další Pirnerovy kresby, tak i námětově příbuzná díla z ruky jeho předchůdců i současníků, např. Josefa Mánesa, Beneše Knüpfera, Maxe Švabinského a dalších.