Pravoslav Sovák: Hlasitost ticha

Po jeho nedávném úmrtí si Pravoslava Sováka nyní připomínáme touto výstavou skrze výběr z díla jako jednoho z nejvýznamnějších evropských grafiků své generace. Během svého života vytvořil více než 330 grafických listů, na nichž s neobyčejnou koncentrací na techniku zkoumal a rozvíjel možnosti tisku z hloubky. Na výstavě jsou představeny práce z 50.⁠–⁠70. let, v nichž tkví těžiště Sovákových hlubotiskových experimentů. Rodák z Vysokého Mýta se vlastní volné tvorbě začal naplno věnovat až poměrně pozdě, v polovině 50. let. Už předtím sice vytvářel první kresby, grafiky i malby, avšak teprve trvalé přesídlení do Prahy mu umožnilo se na práci plně koncentrovat a začít systematicky experimentovat s technikou suché jehly a leptu. Nejprve to byla města, více či méně znatelná z geometrických sítí, postupně zaplňujících prostor a zároveň se tvarově i koncepčně rozvolňujících. Období počátku 60. let pak bylo pro Sováka dobou experimentů. V jeho dílech se začala objevovat výraznější organičnost a exprese v budování tvarů, chvílemi se přibližující až soudobým informelním proudům. Zároveň však neopustil přísnou geometrizaci a tyto dva protikladné prvky začal stavět vedle sebe, aniž by je vnitřně propojoval, ponechávaje každému jeho výrazovou radikalitu. Citelné napětí, kterého tím v jednotlivých grafických tiscích dosáhl, je patrné zejména v cyklech Vztahy a Kontakty.