Krištof Kintera

Něco. V našem výčtu bezpochyby nejmenší skupina solitérů. Jejich charakteristickým znakem je nejasná identita. Vedle zásadního vejcovitého objektu To (1997), designovaného abstraktního „kačera“ tahaného na šňůrce po výstavní ploše, je jedná o fascinující kovovou tyč 216 centimetrů něčeho (2007) a několik drobných náčrtů. V našem utřídění si tato mini-skupina nárokuje místo jako formulace krajní neurčitosti, pokus o stanovení „bodu nula“, či stavu, který v umění předchází konkrétním obsahům. ...