KRÁSNÉ MADONY

Tento typ, jemuž dodalo formu mezinárodně orientované dvorské umění Karla IV. a jeho syna Václava IV., silně poznamenaly teologické směry 14. století. Jako výraz krásného měkkého mezinárodního stylu se toto zobrazení včetně jeho variant – sedící madony, piety a světci – dočkalo značného rozšíření. Výstava představuje kolem třiceti stěžejních děl krásného slohu solnohradského typu, z nichž některé byly objeveny teprve v posledních letech, některé jsou představeny vůbec poprvé, jiné jsou prvně prezentované společně s díly, která k nim mají nejblíže. Půvab a krása, ale také ikonografické rozdíly, zdánlivá přirozenost a stylizovanost těchto sochařských děl poskytnou na výstavě estetický zážitek. Výchozími exponáty výstavy jsou Krásná madona z Leogangu z let 1380–1390 (Muzeum hornictví a gotiky) a Krásná madona z Hallstattu (Národní galerie Praha) z let 1400–1410, typově příbuzná s Krumlovskou madonou (Uměleckohistorické muzeum ve Vídni).