Já, Naděžda Plíšková

Zabývala se především tvorbou velkoformátových grafických listů a objektů, ze začátku ovlivněných surrealismem, později pop-artem a novým realismem, jejichž formu transformovala do typického rukopisu, vyznačujícího se jednoduchostí a zkratkou. V dobových souvislostech je její dílo výjimečné reflexí společenského kontextu v podobě genderové kritiky a kritiky konzumní společnosti. Tuto problematiku Plíšková ironicky demonstrovala v souvislosti s vlastním postavením umělkyně, matky, manželky a ženy starající se o domácnost, což jejímu dílu dává charakter autoportrétu. Výstava představuje autorčinu tvorbu od konce šedesátých let do let osmdesátých v kontextu její poezie.