Henri Foucault: Videndi

Zatímco sochou je do prostoru vnesen nový, do té doby neexistující výtvor autorovy

mysli a rukou, a to výtvor trojrozměrný, tedy konformní se svým prostředím, fotografie

rozhodnutími oka převádí existující trojdimenzionální prostor a předměty v něm do plochy.

Foucault jako fotograf nehledá cesty plošného znázornění objemu, volí naopak

techniku sourodou s dvojrozměrností, často fotogram, případně přímý záběr en face radikálně

redukující plasticitu. Námětem jeho fotografií bývají jeho vlastní objekty, často z nalezeného

materiálu, jako mušle nebo dráty, ve své nepravidelnosti podřízené pravidelně geometricky

členěné ploše.