V tomto cyklu Albín Brunovský, který bezesporu patří k nejvýznačnějším umělcům 20 století ve středoevropském prostoru, po více než 400 letech vzdává hold dílu jiného středoevropana, Jana Ámose Komenského, které svou filozofickou hloubkou a nadčasovým poslestvím promlouvá i k dnešním čtenářům.
Albín Brunovský se narodil 25. prosince 1935 ve slovenském Zohoru cca 30 km od Bratislavy. V letech 1956–1961 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde byl žákem Vincenta Hložníka. V letech 1963–1966 zde pokračoval postgraduálně. S touto školou zůstal úzce spjat i po velkou část svého profesního života, nejprve jako vedoucí katedry knižní tvorby. Postupně se vypracoval až na pozici profesora a v roce 1989 se stal rektorem školy. V roce 1985 byl oceněn titulem Národní umělec za své výjimečné umělecké přínosy. Jeho malby jsou známé pro svou minimalistickou techniku a obsahují surrealistické tendence. Kromě malby se věnoval také volné grafice s použitím široké škály technik a drobné užité grafice, jako jsou exlibris nebo poštovní známky. Byl autorem grafického zpracování poslední série československých bankovek. A v neposlední řadě byl významným ilustrátorem, ilustroval více než 100 knih. Je pozoruhodné, že každou výtvarnou techniku, kterou si zvolil a kterou se více zaobíral, dovedl do absolutní virtuosity. Zemřel 20. ledna 1997 v Bratislavě ve věku 61 let. Albín Brunovský po sobě zanechal výrazný odkaz ve světě umění.
Jan Amos Komenský (28. března 1592 jihovýchodní Morava – 15. listopadu 1670 Amsterdam) byl poslední biskup českých a moravských exilových sborů Jednoty bratrské a jeden z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů. Během svého života si získal renomé především jako pedagog, resp. teoretik pedagogiky a autor mnoha spisů z tohoto oboru. Byl jediným tvůrcem originální, filozoficky ukotvené pedagogické soustavy v českých zemích, zabýval se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou, vytvořil speciální metodiku výuky jazyků a sám sepisoval originální učebnice. Už za Komenského života si získaly mimořádnou oblibu jeho jazykové příručky Janua linguarum reserata (Dvéře jazyků otevřené, známé jako Brána jazyků otevřená) a Orbis sensualium pictus (Svět v obrazech). Komenský je považován za zakladatele moderní pedagogiky a vysloužil si přízvisko „Učitel národů“.
Literární činnost Jana Amose Komenského, který byl jako nekatolík nucen od roku 1628 působit v exilu, je velmi obsáhlá, tematicky různorodá a žánrově pestrá. Komenský psal latinsky i stylisticky vyspělou a lexikálně bohatou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla pansofie (vševěda), objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla teologická i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky). Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem Labyrint světa a ráj srdce.
Alegorický traktát Labyrint světa a Ráj srdce patří k vrcholům českého myšlení a zároveň české literaury. Jedenatřicetiletý Komenský jej napsal v roce 1623, kdy se nacházel jednak ve velmi těžkém životním období, kdy během epidemie zemřela jeho první manželka a obě děti, a jednak se postavení českých zemí a Jednoty bratrské zdálo být v době pobělohorské beznadějné.
Z doslovu Jiřího Kutiny: “Jako na duchovního Jednoty bratrské na něho těžce dopadala obava, že věřící, přesvědčení o příslušnosti k nejlepšímu vyznání, pod tlakem pronásledování ztrácejí víru ve vyšší spravedlnost a v morální kodex, že jim hrozí případná ztráta víry v Boha, který takové zkoušky dopustil. Pro povzbuzení a novou zbrojnost jejich srdcí psal Labyrint světa a Ráj srdce. Vše, co po tomto díle vytvořil, na Labyrint váže, nejvíce Centrum securitatis – Hlubina bezpečnosti, kde obrazem světa se stává divoce roztočené kolo. Kdo se chce zbavit zmatků popsaných v Labyrintu, musí se držet středu. Tím středem a jistotou je Bůh. Tím, že za alegorii světa zvolil Komenský v Labyrintu město, nesmíně látku přiblížil čtenářům. Líčení Poutníkovy cesty městem za doprovodu Všezvěda Všudybuda jako představitele lidské zvídavosti a Mámení, zosobňujícího nedokonalost lidského poznání, mu pomohlo nastavit nekompromisní zrcadlo společenským zlořádům a hříchům, které bohužel nacházíme i ve dvacátém století, i když jinak pojmenované. …. Nad stránkami Labyrintu světa a Ráje srdce si uvědomujeme nejen sílu myšlenek, hloubku filozofických úvah, spisovatelskou vyspělost, svěží studnici a hudebnost jazyka, ale i smysl pro satiru a poezii, zároveň pak nekompromisní názor na společenské neduhy a škálu lidských špatností, žádající všenápravu obecných věcí, kterou Komenský ve svém díle vyjádřil. Labyrint světa a Ráj srdce zůstává i po staletích velkým darem národu.”
Albín BRUNOVSKÝ (1935-1997) - Labyrint světa a Ráj srdce
Albín Brunovský k tomuto vrcholnému literárnímu dílu přistupuje v období, kdy je vyzrálým umělcem a i on je na vrcholu své tvroby. “Jeho malířské a grafické ilustrace vznikají ve vnitřním dialogu Albína Brunovského s moralizátorským spisem učitele národů Jana Ámose Komenského. Oba autory kongeniálně spojuje překypující fantazie, podporovaná vášnivým etickým zaujetím. V těchto souvislostech sílí Brunovského výraz naplněný vědomím humanistického poslání umění.” (Albín Brunovský, Ľudmila Peterajová, Tatran Bratislava, 1990).
Výsledkem je dílo, které nás nepřestává udivovat svou precizností, propracovaností, hloubkou. Můžeme se k němu neustále vracet a neustále objevovat nové vrstvy, nová poselství.
Bibliofilské album původně sedmi grafických listů vyjadřujících poselství Komenského Labyrintu a Ráje srdce vytvořil Albín Brunovský přímo pro Lyru Pragensis.
Zde nabízené jedinečné grafické listy (barevný lept a mezzotinta) z tohoto mimořádného cyklu původně nebyly určeny k prodeji, každý je značen tužkou H.C. - Hors d Commerce (pozn.: Hors d Commerce, francouzský termín „neobchodovaný“. HC tisky jsou k dispozici pouze přímo od umělce jako dary či jsou určeny galeriím k vystavení jako ukázky jeho práce. HC jsou extrémně vzácné, a proto nejcennější, nebývají číslovány.) Každý z listů je signován tužkou Albín Brunovský a každý je tužkou datován.
První tři 1989, druhé tři 1990. Na každém je tužkou uveden název listu ve slovenštině. Jednotlivé grafické listy jsou adjustovány v umělecké textilní paspartě Lyry Pragensis a jsou zaskleny s textilním olepem. Titulní strana a tiráž jsou fixovány v totožné paspartě, ale nejsou zaskleny. Tiráž tužkou značena jako autorský výtisk. Lyra Pragensis vydala tuto bibliofilii v roce 1990 jao svou 209. publikaci. Rozměr knihy cca 35 x 26,5 cm.
Jednotlivé listy:
• Veľký hluk / Velký hluk
• Masky
• Pýcha a pád
• Vojna / Válka
• Divadlo sveta /Divadlo světa
• Plavba k raju srdca / Plavba k ráji srdce
• titulní strana
• tiráž
V souboru chybí grafický list číslo 2 „Fortunin hrad“.
Úvodní text při představení celého cyklu napsal Luděk Rejchrt: "... Jestliže Jan Amos Komenský označuje v podtitulu své dílo za "světlé vymalování" lidského bloudění a spočinutí, není nikterak nepřiměřené představit je ve výtvarném zpodobnění člověku dnešní doby. Grafické obrazy Albína Brunovského navozují týž pocit znepokojivého vzrušení, který tvoří v naší představivosti slovními obrazy autor Labyrintu. ... Komenský nikoliv bezdůvodně charakterizoval svého ochránce jako muže, který „tisícerým způsobem zakusiv supění a úpění tohoto pozemského moře, přece spočívá v tichounkém přístavu svého čistého svědomí.“ Není patrně nadsázkou, odvážím-li se říci, že vskutku "světlé vymalování" bohem posvěceného umělce tomuto pochopení ráje srdce vnímavě přitaká."
Nabídka uvedeného souboru je naprosto vyjímečná, v této kvalitě se na trhu prakticky neobjevuje.
