100. narozeniny Medy Mládkové Museum Kampa připomíná celoročním cyklusem akcí se souhrnným názvem Století Medy Mládkové. Akce vyvrcholí divadelním představením MEDA, jehož derniéra bude uvedena v den jejích narozenin, výstavou MEDA, Ambasadorka umění a dalším bohatým doprovodným programem.
Divadelní představení MEDA
Hru napsala Daniela Šteruská na základě knihy pana Ondřeje Kundry Můj úžasný život a je průřezem jejího života od 14 let do dnešních dní.
Divadlení představení je inscenováno na letní scéně od 24. června do 8. září 2019. Poslední představení připadá přímo na 100. narozeniny paní Medy.
Představení je uváděno na nádvoří Sovových mlýnů, historického objektu, který po zdlouhavých bojích s byrokraty a politiky, posléze také s památkáři, na konci devadesátých let minulého století Meda Mládková získala pro své Museum Kampa. "Nejdřív jim vadila tahle skleněná věž, potom fasáda a lávka," svítí Meda v podání Tatiany Dykové baterkou na budovu za zády diváků.
Pravděpodobnost situací je přitažlivá, ale tvůrci se jí nenechali příliš svazovat. Autorka hry Daniela Šteruská vycházela z pět let staré biografie Medy Mládkové od novináře Ondřeje Kundry, ale nesnažila se kopírovat jeho objektivizující portrét. Vybrala ty nejšťavnatější, pro Medin příběh důležité momenty. A přepsala je do svižných dialogů.
Účinkující: Tatiana Dyková, Dana Batulková / Stanislava Jachnická, Veronika Arichteva / Kateřina Steinerová, Daniel Šváb / Václav Krátký, Jaromír Dulava / Daniel Rous, Lukáš Příkazký / Václav Krátký
Výstava MEDA, Ambasadorka umění
K výročí stých narozenin Medy Mládkové připravilo Museum Kampa také unikátní výstavu. Nezdolná vlastenka s manželem Janem vytvořila během života v USA jednu z nejvýznamnějších sbírek středoevropského umění. Expozice představuje nejenom život českých mecenášů v Americe, ale také jejich dům, který se postupem času stal salonem svobodného Československa.
„Být excentrikem v Georgetownu znamená mít bazén v garáži…” napsal v roce 1972 The Washington Post o domě Mládkových. Právě neobyčejný dům v USA je klíčový pro celou výstavu nazvanou Meda Ambasadorka umění. Ta je součástí celoročního programu v rámci Století Medy Mládkové.
Dům Mládkových ve Washingtonu byl místem setkávání umělců, intelektuálů, osobností, ale zároveň také mostem propojujícím Západ s kulturním bohatstvím zemí východního bloku. Navštěvovali ho slavné osobnosti jako například Madeleine Albrightová, Věra Chytilová, Henry Kissinger, Bohumil Hrabal a mnoho dalších. Mládkovi žili ve Státech od 60. let, kdy byl ekonom Jan Mládek povolán zpět do centrály Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu.
„Meda se nějakou dobu živila také tím, že zařizovala interiéry. Ve čtvrti Georgetownu, kde bydleli, udělala dvakrát do roka akci dům otevřených dveří, což je ve Státech obvyklá věc. Jste-li významný Američan a máte-li zajímavý dům, občas ho otevřete veřejnosti. Možná je to proto, že tam nemají hrady a zámky,” vypráví Jiří Pospíšil, správce veškerého majetku Medy Mládkové a předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových.
Na návštěvníky čekají fragmenty slavného domu, defacto předchůdce dnešního Musea Kampa, kdy se umělecká díla prolínají s architekturou a designem. Třeba zářivě červená socha od Karla Nepraše vyzývající k interakci svým názvem Račte točit, která byla po desítky let součástí interiéru rezidence Mládkových.
„Dnes bychom Medu nejspíše nazývali influencerkou, protože by určovala trendy jak ve vystavování umění, tak ve vybavení interiérů,” říká jeden z kurátorů výstavy Robin R. Mudry. Druhý kurátor Pavel Liška dodává: „Medu lze charakterizovat slovy ambasadorka umění, protože celou svou bytostí žije pro jednotlivé umělce a umělkyně a jejich díla.“
Expozici doplňuje také kolekce oděvů předních významných haute couture domů ze 60. a 70. let, jejichž originální modely mecenáška nosila, archivní fotografie a alba a rodinné filmy, které Jan Mládek natáčel během společných cest po Asii, Evropě a Americe. Barevné snímky z 50. až 60. let zachycují běžný život Mládkových v kontrastu exotických krajin a měst.
Přísná k sobě i k ostatním
„Medu Mládkovou považuji za jednu z mimořádných osobností českého národa a našich novodobých dějin. Dáma, která celý svůj život zasvětila prezentaci československého umění, renesanční osobnost, která má celou škálu zájmů od kunsthistorie, politiky, životního prostředí až po ochranu zvířat. Někdo, komu se díky obrovské houževnatosti a tvrdohlavosti podařilo splnit své vize,” popisuje mecenášku Jiří Pospíšil.
Připomíná hlavně završení její píle, když se v osmdesáti letech, už jako starší dáma, rozhodla založit Museum Kampa. Roky bojovala s magistrátem Prahy 1, aby se z areálu Sovových mlýnů na pražské Malé Straně nestal hotel nebo jiný komerční projekt. Nakonec z nich vytvořila stánek kultury a vybojovala i Werichovu vilu.
„Pro někoho byla Meda příliš tvrdá, ale ona byla vždy stejná i sama k sobě. Byť to byla dáma velkého světa, byla skromná. Tady v muzeu žila léta v jedné místnosti s postelí a sprchou. Peníze, které ušetřila, věnovala na ochranu zvířat,” pokračuje Pospíšil. „Většina lidí pracuje proto, aby se měla dobře, aby měla spokojený život. Ale Meda opravdu věřila v to, že se člověk nemá starat jen o své pohodlí, ale také o svůj národ. Proto také to heslo: Přežije-li kultura, přežije národ,” připomíná motto Musea Kampa.
Patriotka Meda
Patriotka Meda Mládková žila desítky let v zahraničí, přesto si zachovala perfektní češtinu. Ona i její manžel ovládali pět jazyků, když k nim domů však přišli čeští emigranti, striktne se muselo mluvit rodným jazykem. Sama Meda pak přísně opravovala špatné skloňování. A nejen to – proslula také tím, že si nebere žádné servítky.
Svou přímočarostí a sebevědomím si kdysi získala srdce i Jana Mládka. V Paříži, kde v padesátých letech žila, provozovala české nakladatelství Editions Sokolova, což bylo její rodné jméno. Vydala například vůbec první samostatnou monografii malířky Toyen. Tehdy obeslala stovkou dopisů různé významné české emigranty s žádostí o příspěvek a Mládek jí poslal dva dolary. Pohoršená Meda nakráčela do jeho kanceláře a dala mu co proto. Nakonec se vzali.
„Ta její tvrdá slupka byla dána hlavně tím, že měla těžké mládí. Jako děvčátko opustila Československo, otec byl tyran, citu moc nezažila. Pak se protloukala životem v západní Evropě, sama se o sebe postarala, naučila se několik jazyků, měla své nakladatelství. Normální člověk by se snažil nějak přežít, vytvořit si zázemí, pořídit si rodinu a děti…” říká Pospíšil a dodává, že Medu také fascinovala politika a často říkala, že kdyby byla mladší, kandidovala by na prezidentku.
Divadlo a výstava se skvěle doplňují. Životopisná inscenace o závratné kariéře energického nemajetného děvčete, později cílevědomé ženy, která se svým mužem, finančníkem Janem Mládkem, vybudovala stamilionovou uměleckou sbírku, by vypadala trochu přifouknutě. Kdyby se neodehrávala v reáliích, jež ji dokazují.
Další doprovodný program Musea Kampa k výročí Medy Mládkové
ZÁŘÍ: Narozeniny Medy Mládkové
8. září 2019 bude od rána probíhat celodenní akce pro širokou veřejnost nejen v Museu Kampa, ale i ve Werichově vile a Museu skla Portheimka.
Zmiňované budovy propojí akční hra pro děti založená na výtvarných aktivitách a interaktivních úkolech. Děti na jednotlivých stanovištích za splnění úkolu obdrží razítko na speciální kartu, kterou pak v Museu Kampa vymění za odměny. Formát hry je v Museu vyzkoušený a u rodičů oblíbený – při otevření Werichovy vily se podobné akce zúčastnilo 120 dětí a 98 rodičů.
ŘÍJEN: Sokolova edition
Ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla připomeneme nakladatelskou činnost Medy Mládkové. Výstupem bude uspořádání přednášky na téma vydávání literatury v exilu.
Čtení z knihy Meda Mládková – Můj úžasný život (Ondřej Kundra & Daniela Kolářová)
Středa 23. 10. 2019
Dva kontinenty, pět zemí. Spojnicí geografická osa Zákupy – Ženeva – Paříž – Washington – Praha. V knize Meda Mládková – Můj úžasný život zachytil novinář Ondřej Kundra strhující příběh známé mecenášky a sběratelky umění, mezi jejíž okruh přátel a známých patřily mj. osobnosti jako František Kupka, Jiří Voskovec, Ferdinand Peroutka nebo Bohumil Hrabal.Vybrané kapitoly z knihy pro pořad Osudy na ČRo Vltava předčítala Daniela Kolářová, která se 23. října připojí k Ondřejovi Kundrovi, aby si prostřednictvím knihy připomněli životní cestu Medy Mládkové a osobnosti, se kterými se v rámci své cesty potkala.
LISTOPAD: Samet
Slavíme-li Století Medy Mládkové, nelze opomenout příběh vzniku Musea Kampa, který připomíná scénář seriálu na pokračování. Symbolizuje ho neústupnost Medy Mládkové v období politických tahanic 90. let. O tom, jak se museum stavělo a o boji o skleněnou kostku přijde vyprávět umělec Marián Karel.
PROSINEC: Vánoční špíz u Mládků
Sobota 14. 12. 2019
Na konci roku 2019 si prostřednictvím komponovaného večera připomeneme život Medy Mládkové. Do společenské atmosféry každého desetiletí bude návštěvník vtažen prostřednictvím hry, která se bude odehrávat v Museu Kampa. Na různých místech v museu bude moci zažít dobovou atmosféru jednotlivých desetiletí, která Meda Mládková v rámci svého života prožila. Na každém stanovišti jej bude čekat jiná aktivita, která ho vtáhne zpět do minulosti.
