Při tvorbě, jež probíhala od září roku 2012, se Jaroslav Róna rozhodl odklonit od samotné historické osobnosti moravského markraběte Jošta Lucemburského, kterého v ohnisku tvůrčího zájmu nahradilo téma středověkého velmože, s nímž je neoddělitelně spojen ideál rytíře a rytířství – a tedy i odvahy. Práci však usměrňovala zásada nenarušit historický architektonický rámec náměstí a také volba adekvátního měřítka, které by zaručilo vyniknutí výsledného díla v otevřeném prostoru.
Rónova tvorba bývá kritikou řazena mezi postmodernu, z níž vzešla také socha Odvaha. Je výsledkem svobodně pojaté syntézy klasického nakládání s tvary, majícího svůj původ v antickém umění, a moderních tvůrčích impulzů, s nimiž se pojí odvaha odvrhnout klasické vzory a oživit evropské umění skrze vlivy africké kultury, dálného východu, tichomořských ostrovů, či práce s podvědomím.
Jedním z rysů, jichž si pozorovatel všimne již z povzdálí, je absence podstavného soklu, díky čemuž spočívá socha nohama přímo na dlažbě. V souvislosti s tímto sochařským prvkem, který umožňuje lidem přímý kontakt s uměleckým dílem, nutno poukázat na skutečnost, že se obdobným řešením zabýval francouzský sochař August Rodin.
Souhrnně vzato, osobitá stylizace jezdecké sochy spočívá v syntéze vlivů antiky, renesance a sochařství dálného východu. Dlužno však poznamenat, že všechny prvky sochy – zejména její proporce a oproštěnost od detailu – se podřizují autorovu hlavnímu záměru, jímž bylo vytvořit jezdeckou sochu zcela novou a originální, pohybující se na pomezí sochy a svébytné architektury. Takto pojaté řešení zároveň posouvá rytířské téma do symbolické roviny a poukazuje na základní rytířské ctnosti, mezi něž patří, kromě jiného, také odvaha.
Socha, opatřená ebenovým barevným odstínem, je v prostoru Moravského náměstí doplněna dalšími třemi realizacemi, které společně s Odvahou ztělesňují čtyři Platónovy ctnosti. Alegorií spravedlnosti je socha, nacházející se přímo před budovou Nejvyššího správního soudu, jejímž autorem je Marius Kotrba. Umírněnost je ztvárněna prostřednictvím obdélníkové kašny, která je situována před průčelím Místodržitelského paláce. Prozíravost zastupuje bronzový model města Brna, zobrazující jeho podobu z roku 1645 – z doby, kdy se ubránilo vpádu švédských vojsk.