Rodák z Vysočiny, který část svého dětství prožil také ve Vracově, právě v tamní česko-španělské nadaci Chamartín svá díla vystavuje. Jeho tvorbu je možné shlédnout denně až do soboty, čtyřiadvacátého září. „Myslím, že inspirace je na mých obrazech dokonale čitelná. Je to okolní příroda a krajina, tak, jak ji vidím a vnímám, na některých obrazech se pak podepsaly písničky, které mám rád a k inspiraci vlastně patřili také někteří jiní malíři.
Člověk se zkrátka musí umět dívat kolem sebe a hlavně musí umět naslouchat,“ říká ke svým obrazům Jiří Lukeš, který namaloval také několik obrazů inspirovaných dětstvím a dospíváním. „V dětství jsem trávil chvíle také ve Vracově u babičky a na několika obrazech jsem tak zachytil místní ulice Okružní nebo Osmeckou. Jedná se ale o poněkud rozměrnější obrazy, které nejsou součástí nynější expozice,“ vzpomíná Lukeš, který se intenzivněji začal o malování zajímat zhruba ve dvacíti letech. „To jsem si začal kupovat nejrůznější odborné publikace a literaturu proto, abych to do sebe nasál. Chtěl jsem tímto způsobem vlastně dohnat své umělecké nevzdělání. Zajížděl jsem také na výstavy do různých galerií,“ objasňuje malíř, který v současné době žije a ateliér má v Dubňanech.
Na otázku vývoje svého stylu přitom odpovídá bez váhání. „Svůj styl nijak neovlivním, ono to jde totiž samo, samo se to někam posunuje a vyvíjí. Spíš by se dalo říct, že s přibývajícím věkem mne ovlivňují jiné věci a to se pak promítá právě do mých obrazů tak, až jsem se z abstrakce se dostal do zkratky,“ tvrdí Lukeš s tím, že se vždycky snažil vyjadřovat hlavně barvami. „Nic mě netlačí, nesleduji žádné malířské proudy, dělám zkrátka to, co mě baví a jak to cítím. Řekl bych, že mou výhodou je především to, že nejsem ovlivněn žádným uměleckým vzděláním,“ dodává malíř, podle kterého jsou ale jeho nynější díla oproti těm starším barevnější a přitom střízlivé a mnohem více kultivovanější.
Aktuální výstava Jiřího Lukeše probíhá v Domě kultury Hodonín. Výstava potvrá do 5.8.2014
Zdroj: Petr Fridrich, www.islovacko.cz
