Postupem času se ale tato instituce stala uznávaným studijním místem, které vyhledávají znalci umění, sběratelé i laikové se zálibou ve starožitnostech.
Nabídka ucelených přednášek
Potvrzuje to Simona Šustková, viceprezidenta Asociace starožitníků, která u zrodu Rudolfinské akademie na začátku devadesátých let byla. „Byla to doba, kdy se začal obchod se starožitnostmi probouzet. Dnes už je trh se starožitnostmi stabilizovaný, ale v minulém režimu živořil na okraji zájmu pod podnikem Klenoty,“ vzpomíná Simona Šustková. „Na akademii se vyučovaly stěžejní předměty jako dějiny umění a jednotlivé okruhy z dějin užitého umění a dále také okruhy z otázek sběratelství, znalectví, památkové péče, restaurování a podobně. Já sama jsem absolvovala první cyklus školy.“ Postupem času se ale podle Šustkové skladba posluchačů kvalitativně měnila od obchodníků se starožitnostmi k těm, kteří mají starožitnosti jako koníček – sběratelé, muzejní pracovníci, galeristé.
„Vzhledem k tomu se snažíme každý rok aktualizovat skladbu přednášek a tím reagovat na podněty od samotných posluchačů a přizpůsobovat je trendům a poptávce. Posluchači tak vyslechnou i přednášky od odborníků z praxe na vysoce specializovaná témata jako např. porcelán, sklo, keramika, drahé kovy, nábytek či puncovnictví,“ dodává Šustková.
„Pro atraktivnost přednášek se snažíme dělat maximum, například tím, že umožňujeme návštěvu výtvarných ateliérů a odborných dílen a také pořádáme odborné exkurze v Praze i mimo Prahu (Kutná Hora, Litoměřice). Navíc jsou naše přednášky zaměřeny tak, abychom co nejvíce obsáhli charakter praktických problémů“
Od studentů vysokých škol po lékaře
Složení posluchačů Rudolfinské akademie je velmi pestré od absolventů středních škol s různým profesním zaměřením po absolventy vysokých škol. Významnou skupinou jsou soukromí sběratelé, často z řad právníků nebo lékařů, pro které je studium zajímavým zpestřením a umožňuje jim lépe pečovat o své sbírky. Početnou skupinu tvoří také studenti, kteří si při studiu vysoké školy doplňují své znalosti potřebné pro budoucí uplatnění v praxi. „Občas se do studia zapíšou i lidé ze zahraničí. Vzpomínám si například na dámu z Japonska, která pracovala jako asistentka generálního ředitele japonské firmy,“ říká Šustková. Zájem o studium má přitom vzestupnou tendenci, v průměru se do něj ročně hlásí kolem 80 zájemců. „Je to pro nás důkaz, že zájem o umění se u nás již zažil a roste počet lidí, kteří mu chtějí rozumět. Pokud se člověk stane sběratelem, znalosti v oboru jsou pro něj nutností i koníčkem.“
Základní informace:
Více informací včetně přihlášky www.asociace.com/rudolfinska-akademie .
