Výstava dává studentům a čerstvým absolventům Fakulty výtvarných
umění a předmětu Galerijní provoz a umělecky trh v praxi možnost
vyzkoušet si prodej vlastních prací a vše s tím spojené — výběr vhodného
díla na výstavu, cenotvorbu, zařazení exponátu do kontextu své tvorby
a jeho představení potencionálnímu zájemci.
Návštěvníci si tak mohli nejen vybrat na místě autorská umělecká díla
a rovnou si je odnést domů, ale také se seznámit s jednotlivými umělci,
jejich smýšlením a se způsobem práce.
Prostor SOLO offspace byl zvolen záměrně, protože se svým programem
zaměřuje i na práci začínajících umělců a čerstvých absolventů. Galeristé
zde také úspěšně uvedli již dříve vlastní prodejní výstavní projekt, s jehož
reprízou se opět počítá před Vánoci.
Na vernisáži se krom samotných protagonistů a organizátorů, sešlo i několik destítek návštěvníků a zájemců, aby s autory jejich díla prodiskutovali. A byť byl prostor galerie poměrně malý, všech 13 vystavených exponátů či souborů, fungovalo v takové symbióze, že by některá díla mohla klidně figurovat spolu v jednom interiéru. Několik děl si také přímo na vernisáži našlo nové majitele.
Výtava potrvá ještě v galerii SOLO offsapace do 29.9., případný zájemce má možnost jednotlivé autory oslovit samostatně i p o výstavě. Jednotlivé autory i jejich díla zde stručně představíme.
Vystavující autoři:
ZUZANA BARTOŠOVÁ (1992) studuje
v magisterském programu Ateliéru sochařství II
prof. akad. soch. Jana Ambrůze na Fakultě
výtvarných umění VUT v Brně. Věnuje se
především prostorové tvorbě, ale zajímá
se i o malbu akvarelem a grafické techniky,
jako je dřevořez nebo linoryt. Byla na stáži
v Tallinnu, kde se účastnila společných
výstav se studenty z Ateliéru Sculpture and
Installation. Dva roky studovala v Ateliéru
přírodní materiály FUD, UJEP v Ústí nad
Labem. Nejčastěji vytváří sochy a instalace
pro daná místa, například staré tovární haly
a další alternativní prostory. Každoročně se
také účastní kroměřížského festivalu Sochy
v zahradě.
Kontakt: zuzana.bartosova@seznam.cz
ONDŘEJ BĚLICA (1990), je studentem
závěrečného ročníku ateliéru Sochařství
2 prof. Jana Ambrůze na Fakultě výtvarných
umění VUT v Brně a Fakulty architektury
tamtéž. Jeho tvůrčí činnost se pohybuje
v oblasti architektury, designu, scénografie,
konceptuálního umění a sochařství. Pravidelně
také publikuje texty, zabývající se filozofií
architektury a umění. Sám ve své tvorbě
přiznává důležité vlivy nabyté během
spolupráce s prof. Magdalenou Jetelovou,
prof. Martinem Rajnišem a Angelo Vermuelenem.
Jeho práce je zastoupena v Muzeu umění
a designu v Benešově a soukromých sbírkách
v New Yorku, Londýně, Německu, České
republice a Slovensku. V roce 2013 společně
s Janem Adamusem zakládá ateliér Gimonfu.
Kontakt: ondra.belica@gmail.com
MARIANNA BRINZOVÁ (1987)
je posluchačkou šestého ročníku v Ateliéru
malířství I, pod vedením MgA. Vasila
Artamonova, na Fakultě výtvarných umění VUT
v Brně. Bakalářské studium absolvovala na
Fakultě výtvarných umění AU v Banské Bystrici
v Ateliéru kresby, pod vedením doc. Štefana
Balázsa, ArtD. Tomu předcházely dva roky
studia dějin a teorie umění na FiF UK v BA.
Zabývá se médiem malby, instalace, fotografie
a jejich přesahem. Jedním z ústředních motivů
její tvorby je vnímání prostoru. Od prostoru
reálného architektonického, přes abstraktní
a pocitový, ke krajinnému atmosférickému,
až po osobní a subjektivní (prostor lidské
paměti, osobní mytologie, či rodinné památky).
Autorka se kromě volné tvorby věnuje
i kurátorské a produkční činnosti na poli
vizuálního umění, která taktéž zpětně přesahuje
do jejího autorského programu.
Kontakt: mariannabrinzova@gmail.com
MARKÉTA JEŽOVÁ se v předchozím studiu
věnovala technicko-ekologickým studiím —
navrhování staveb a krajinářství. Nějakou dobu
žila v zahraničí (Nový Zéland, Velká Británie)
a po návratu absolvovala dvousemestrální
studium fotografie u Evžena Sobka
a magisterské studium v Ateliéru tělového
designu pod vedením Lenky Klodové na FaVU
VUT v Brně. Zajímá se o přesahy umění do (bio)
techniky, informačních technologií, virtuálních
prostorů, popkultury a mnoha dalších světů.
Miluje zásahy umění do veřejného prostoru
a čte současné filozofické i vědní teorie
a zvažuje jejich vztah s uměním. Ve své práci
nejraději propojuje instalaci objektů a video,
taky se někdy nechá unést zvukem, technickými
softwary a animací nebo dokonce performancí.
Kontakt: marketa.ye@gmail.com
BARBORA KACHLÍKOVÁ (1988) je
absolventkou Fakulty výtvarných umění v Brně,
Ateliéru malířství 2. Její tvorbu formovaly četné
stáže doma i v zahraničí. V rámci domovské
fakulty prošla ateliéry Marina Mainera,
Václava Stratila a Luďka Rathouského. V letech
2013–2015 absolvovala studijní stáž v Estonsku
(Tartu) a pracovní stáž ve Finsku — asistent
malby na Taideinstituuti v Lahti. V roce 2016
byla na rezidenčním pobytu v Gedoku ve
Stuttgartu, kde pracovala na své magisterské
práci. Tvorba Kachlíkové se vyznačuje zájmem
o aspekty každodenního života, sociální vnímání
a estetiku. Kombinace těchto vlivů utváří
autentickou výpověď autorky, která považuje
umění za komunikační platformu umožňující
spojení dvou odlišných individualit.
Kontakt: bara_kachlikova@centrum.cz
KLAUDIA KORBELIČOVÁ (1990) je studentkou
magisterského studia v Ateliéru sochařství I
na FaVU VUT v Brně. Mezi lety 2009–2013
studovala v Ateliéru ± sklo na VŠVU
v Bratislavě. Ve své tvorbě se věnuje dvěma
liniím: klasické soše, kterou podrobuje
deformaci skrze používání technicky řízené
destrukce za pomoci exploze, a site specific
instalacím a objektům. Důležitou součástí
jejích děl je performativní a interaktivní prvek.
Inspiraci čerpá z historie i ze současnosti,
z témat, jako je armáda, sci-fi a člověk. Reálná
deformace v její tvorbě prezentuje změny
způsobené příliš intenzivním nebo dlouhodobým
působením vnějšího prostředí na jednotlivce
i kolektiv.
Kontakt: klaudiakorbel@gmail.com
NIKOLA PREŤOVÁ (1993) absolvovala
bakalářské studium v Ateliéru intermédia
Petra Lysáčka na FU Ostravské univerzity,
v současnosti studuje na FaVU VUT v Brně
v Ateliéru environment pod vedením Barbory
Klímové a Matěje Smetany. V jejích pracích
je zřejmý kritický komentář okolního dění, snaží
se však nepůsobit na diváka přehnaně tíživě
a komplikovaně. Formální podoby její práce jsou
rozmanité, médium ke každé volí individuálně.
Kontakt: pretova.nikola@gmail.com
AGÁTA RABOCHOVÁ (1992) se narodila
v jižních Čechách a v současné době má
za sebou studium na Fakultě výtvarných umění
VUT v Brně v ateliéru Malířství tři u Petra
Kvíčaly. Léta studia využila k zahraniční stáži,
která ji velmi obohatila. Malba ji v jejím životě
nikdy neopustila, je tedy přirozené, že inspiraci
nachází v každodenním životě. Pravidelně
se u ní opakují motivy všedních předmětů
a běžných situací. Právě jednoduchost až
banalita, jež se spojuje s výraznou barevností,
se pro ni stala téměř charakteristickou. Věnuje
se rovněž studiu barev a nabité zkušenosti
okamžitě formou experimentu aplikuji do svých
obrazů. Její práce vypovídá o ní samotné.
Kontakt: agi.art@seznam.cz
MARKÉTA SCHIFFNEDEROVÁ (1990)
studuje na sochařském ateliéru Michala
Gabriela FaVU VUT v Brně. Ve své práci klade
velký důraz na detail a kvalitu celkového
provedení. Lze u ní sledovat dvě linie tvorby,
a to figurální a abstraktní. Poslední její
figurální tvorba byla série zvířátek, takzvaných
„Muchláží“, které vytvořila pomocí nových 3D
technologií. S tímto projektem slavila úspěch
v roce 2014 na trienále Art limited, 20. Triennale
Grenchen, Switzerland kde byla oceněna první
cenou The Grand Prix of the City of Grenchen.
V abstraktní tvorbě se věnuje převedení
dvojdimenzionálních děl do prostoru. Ať jsou
to vlastní kresby převedené do prostoru v díle
„4“ nebo při své bakalářské práci s názvem
„Mimo vymezení“. Za použití atypických
materiálů, jako je monofil, nachází ve své
tvorbě Markéta křehkost a hru s perspektivou
a transparentností.
Kontakt: marketaschiffnederova@seznam.cz
HANA SVOBODOVÁ (1991) studuje navazující
magisterské studium na Fakultě výtvarných
umění VUT v Brně, Ateliér sochařství I.
Již třetím rokem vede se svými kolegy Galerii
Jiří Putna v Brně v Žabovřeskách. Tématem
její práce je lidské tělo, různé fragmenty,
odlitky a otisky. Tyto části přetváří s pomocí
různých materiálů, jako je umělý kámen,
peří, pryskyřice nebo sůl, do biomorfních
a organických tvarů. Snaží se tak zachytit
různé fáze lidskosti, kterými člověk prochází,
a proměnit je v poeticky výpravné sochy.
Kontakt: Hana@centrum.cz
ANDREJ ŠEVČÍK (1992) je absolventem
Fakulty výtvarných umění VUT v Brně,
Ateliéru malířství Petra Kvíčaly. V současnosti
dokončuje studium Výtvarné výchovy a vizuální
tvorby na Pedagogické fakultě Masarykovy
univerzity. Pracuje jako učitel výtvarné výchovy
a informatiky na ZŠ. Zajímají ho především
elementární aspekty malby, jako je barva,
malířský valér nebo základní geometrie.
Poslední dobou také pracuje s důvěrně známými
věcmi, které se za jistých okolností mohou
jevit jako abstraktní. V diplomové práci to
je např. zamrznutí počítače, díky kterému
vznikají estetické a zdánlivě prostorové obrazce.
Kontakt: andrej.sevci@gmail.com
EVA ŠTECHOVÁ (1989) je studentkou druhého
ročníku magisterského studia v ateliéru
Produktový design na Fakultě výtvarných umění
v Brně. Během svého bakalářského studia
byla na stáži v ateliéru Print na Winchester
School of Art ve Velké Británii, kde pracovala
s původními grafickými technikami, jako
jsou linoryt, dřevořez, lept a dalšími. Také se
účastnila architektonicko-designerského
workshopu ve Wroclawi v Polsku, kde studenti
ve skupinách pracovali na předem vytyčených
problémech na řece Odra, která tímto městem
protéká. Ve své bakalářské práci zpracovala
redesign myoelektrické protézy od firmy Greifer
s názvem Ottobock. V současnosti se věnuje
založení vlastní značky módních doplňků,
upravená forma jednoho z nich je také součástí
této výstavy. V budoucnu bude značka rozšířena
také o oblečení a obuv.
Kontakt: eeve.st@gmail.com
JAKUB TAJOVSKÝ (1991) Cílem jeho práce
je současná malba, zajímá ho podoba, především
plošného obrazu v naší době a prostředky
k jeho produkci. V naší době je příznačný
fenomén digitalizace reality a všudypřítomnost
propojení „sítí“. Jaký je odraz naší doby
v malbě? Principem digitálu je převádět realitu
na data. Digitální systémy používají diskrétní
veličiny, u nichž daná hodnota může nabývat
několika definovaných stavů, zatímco veličiny
v analogových systémech se mohou měnit
spojitě a mohou nabývat libovolných hodnot
v rámci daných mezí (Wiki). Malba může nejlépe
reprezentovat tyto systémy tím, že změní
jedničky a nuly na několik základních barev.
Současné materiály nám umožňují manipulovat
s barvou jako s v podstatě univerzální škálou
struktur, povrchů i skupenství. Všechny objekty
se rozpouštějí na jednotky virtuální reality,
aby byly nakonec zrekonstruovány ve dvou
rozměrech pomocí nástrojů k tomu určených.
Kontakt: tajovskyjakub@gmail.com
Kurátorka výstavy: Michaela Banzetová
Autor fotografií: Aneta Komárková
