Objekty nejcasteji vycházející z dokonalého a symbolického tvaru koule a kruhu vytvárené z ušlechtilých kovových materiálu doplnují velkoformátové fotografie.
Vladimír Škoda se narodil roku 1942 v Praze. Vyucil se soustružníkem-frézarem, pozdeji studoval kresbu a zajímal se také o malbu. V roce 1968 odchází do Francie, kde studuje na École des Arts Décoratifs v Grenoblu a pozdeji pak v Césarove ateliéru na École National Supérieure des Beaux-Arts v Paríži. Prestává se venovat malbe a zacíná se socharstvím. V letech 1973-1975 pusobí v Ríme ve Ville Medici a vytvárí sérii soch ze železného drátu.
Od roku 1975 vznikají první práce v kovárne, které vyústují koncem 70. let v realizace monumentálních soch. Po svých prvních samostatných výstavách v galerii Primo Piano v Ríme, v galerii BLU v Miláne (1975) a v galerii Ilanne V Paríži (1977) vytvárí v roce 1979 monumentální dílo Horizontal - vertical pro sympozium « Situation 1 » v Regensburgu a zacíná vystavovat po celé Evrope.
Po výstave v Musée d’Art Moderne v Paríži v roce 1987, kde predstavuje sérii kovaných koulí nazvanou De l’intérieur, se v jeho práci objevila v roce 1988 dokonalá sféra. Posléze zacal Vladimír Škoda vsazovat do nitra ocelových sfér i jiné kovy, napríklad med a opracovával jejich povrch rýhováním a leštením. První sférické sochy se zrcadlovým povrchem vytvárí v roce 1991.
V roce 1994 se Vladimír Škoda inspiruje permanentním pohybem kyvadla a v roce 1995 predstavuje první dílo s touto tématikou nazvané Hommage à Foucault v Galerii Rudolfinum. Dynamiku a techniku kyvadlového pohybu nejlépe reprezentuje instalace Kora z let 1995–1996, kde se poprvé v jeho díle setkáváme také s využitím vylešteného konkávního zrcadla. V roce 1999 je jeho dílo Badria s tématikou kyvadla prezentováno na výstave « Cosmos : du romantisme à l’avant-garde » v Musée des Beaux-Arts v Montréalu. Pozdeji se Vladimír Škoda inspiruje také vibracním a otocným pohybem zrcadla - duležitý aspekt této problematiky predstavuje série vibrujících a otocných zrcadel Miroir du temps vznikajících od roku 1999 a predstavených roku 2006 na výstave Sppechio del tempo v italském Spoletu.
Vladimír Škoda používá pri práci s kovem ruzné postupy a technologie, tak jako možnosti interaktivity,magnetismu, polarity i svetelných instalací. Behem své kariéry dlouhodobe pusobil také jako profesor na École National Supérieure des Beaux-Arts v Le Havre a v Marseille, pozdeji také na École des Arts Décoratifs ve Štrasburku. Jeho tvorba je zastoupena napríklad ve sbírkách Centre Pompidou a Musée d’Art Moderne v Paríži, Národní galerie v Praze, GASK v Kutné Hore, Gemaldegalerie Neue Meister v Dráždanech, tak jako v mnoha verejných i soukromých sbírkách ve Francii, Belgii, Nemecku a Ceské republice.
V roce 2013 Vladimír Škoda zahajuje prezentací v Espace d’art contemporain André Malraux v Colmaru cyklus výstav ve Francii, Nemecku a Ceské republice, jejíž soucástí je také výstava Virtuální prostor v Galerii umení Karlovy Vary. Celá série výstav, která je doprovázena monografií nazvanou De l’intérieur (z nitra), bude zakoncena v cervnu tohoto roku výstavou 21 v galerii Caesar v Olomouci a výstavou Energie v Galerii výtvarného umení v Ostrave.
Výstavu podporilo Ministerstvo kultury Ceské republiky.
Zdroj: Galerie umění Karlovy Vary
